Jednání o finanční perspektivě na dalších šest let bylo odloženo na začátek tohoto roku poté, co v listopadu lídři unie i přes předchozí pokusy o kompromis ze strany kyperského předsednictví a pak i unijního prezidenta Hermana Van Rompuye nebyli schopni překonat rozpory. Zatím není jasné, kdy přesně se unijní summit na toto téma uskuteční.

Návrh projednávaný na listopadovém summitu se pohyboval kolem 970 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího důchodu EU a je to o několik desítek miliard méně, než kolik původně navrhovala Evropská komise.

Čistí plátci, tedy státy přispívající do rozpočtu EU více, než z něj pak dostávají zpět, chtěly vzhledem k úsporám na národních úrovních ještě výraznější škrty. Převážně chudší země využívající peníze z politiky soudržnosti, zase tlačily na to, aby neubylo moc peněz v programech na financování pomoci chudším regionům.

Zaměstnanost a bankovní unie

Za irského předsednictví se rovněž čekají další debaty o tom, jak by unie mohla podpořit zaměstnanost a růst v Evropě. Zároveň se bude dál intenzivně pracovat na rodící se bankovní unii.

Jak Kypr, tak Irsko musely shodou okolností v poslední době požádat partnery o finanční pomoc. Irsko je spolu se Španělskem, Portugalskem a Řeckem jednou ze zemí eurozóny, která čerpá pomoc ve formě půjček. Kypr o takové pomoci nyní jedná.

Předsednictví EU se po vstupu lisabonské smlouvy v platnost výrazně změnila. Zatímco ještě za českého předsednictví v první polovině roku 2009 premiér předsedal summitům a zastupoval unii na mezinárodní scéně, nyní tuto roli zastává unijní prezident Van Rompuy. Podobně je to v oblasti zahraniční politiky, která spadá pod šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, zatímco dříve to byl ministr zahraničí dané předsednické země.