Jeho občané budou totiž jako jediní ze členských zemí EU rozhodovat o Lisabonské smlouvě v referendu. Pokud by dokumentu řekli ne, může to mít pro budoucnost Evropské unie až katastrofální důsledky.

Důležitost irské volby si začali uvědomovat i vrcholní evropští politici – minulé pondělí navštívila Dublin Angela Merkelová, ve čtvrtek přiletěl na ostrov šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Ten ve vášnivém projevu na Fóru o Evropě vyzval Iry, aby podpořili Lisabonskou smlouvu a zaručil jim, že schválením dokumentu nepřijdou o svou národní suverenitu. „Brusel není žádný superstrát, jenž by rozhodoval za zavřenými dveřmi, vzdálený od lidí,“ řekl Barroso pro list The Irish Times.

Velká většina Irů si ale myslí pravý opak nebo má vůči politice Bruselu pochybnosti. Pro Lisabonskou smlouvu by momentálně hlasovalo pouze 28 procent občanů, 12 je proti a více než 60 procent není rozhodnuto.

„Ještě nevím, zda budu volit pro. Počkám si na informace, které nám poskytne vláda v příštích týdnech a podle toho se rozhodnu,“ říká 56letá sekretářka Laura. „Většina mých přátel se ale k dokumentu staví negativně,“ dodává.

Zemědělci si diktují podmínky

Lisabonská smlouva má v Irsku zatím dva největší nepřátele: zemědělce a katolíky. „Farmáři dříve byli proevropští. Od doby, kdy se evropská komise postavila proti našim snahám a chce naprosto zničit naši pozici na evropském trhu, nemůžeme hlasovat pro Lisabonskou smlouvu,“ prohlásil prezident irské asociace farmářů Padraig Walshe.

Návrh EK, o němž se bude rozhodovat 20. května v Ženevě, počítá až se 70 procentním snížením kvót na produkci hovězího masa, omezení by zasáhla i mlékařský průmysl či obchod s cereálními výrobky. Pokud by návrh vešel v platnost, přišlo by podle odborníků o práci nejméně 100 tisíc lidí, kteří se pohybují v potravinovém průmyslu.

„Pokud se nevrátíte ze Ženevy s dobrou zprávou, nepočítejte s našimi hlasy,“ vzkázali zemědělci irské vládě během mohutných protestů minulý čtvrtek v Dublinu. Situaci se snaží zachránit ministryně zemědělství Mary Coughlanová, jež v sobotu farmářům připomněla, že za poslední desítky let obdrželi na dotacích od EU více než 46 miliard eur.

Důvod k obavám

Nezvykle tvrdě se proti Lisabonské úmluvě postavili irští katolíci, kterým je trnem v oku postoj Bruselu k otázce potratů a homosexuality. Protest ze strany věřících by mohl mít na výsledky referenda silný dopad, zvláště v zemi, kde se k římskokatolickému vyznání hlásí 87 procent obyvatel.

„Irští katolíci, kteří si přejí udržet ústavní ochranu nenarozených dětí a hodnot postavených na rodině a manželství, by měli zbystřit,“ napsal irský list Alive. Ten dále kritizuje Evropskou unii za projekty podporující potraty v rozvojových zemích a za financování výzkumu kmenových buněk z embryí.

„Irové by neměli podporovat smlouvu, která by znásobila bolestivé útoky na naše rodinné a životní hodnoty,“ uvedla 35letá Anna z katolického sdružení matek.

O definitivním osudu osm let připravovaného evropského dokumentu rozhodnou Irové v referendu 12. června. Již příští týden vláda spustí rozsáhlou kampaň, která by měla váhající irskou společnost naladit na evropskou notu.