Nejvyšší soudce Saqib Nisarm během vynesení rozsudku uvedl, že Asia Bibiová může věznici ve městě Sheikhupura nedaleko Láhauru, hlavního města provincie Paňdžáb svobodně opustit, pokud vůči ní není vzneseno další obvinění. 

Muslimové v Mekce
Smíme i nadále kritizovat Mohameda? ptá se autor knihy Podivná smrt Evropy

Sama Bibiová se soudního slyšení nezúčastnila. Během telefonického rozhovoru s reportéry agentury AFP reagovala značně překvapeně. „Nemohu věřit tomu co slyším, opravdu se dostanu na svobodu? Oni mě propustí, doopravdy?,“ prohlásila žena.

Obavy z násilí

Jednání nejvyššího soudu v Islámábádu provázely rozsáhlé policejní manévry. Proti osvobození křesťanky se uskutečnila řada demonstrací. Muslimové protestovali například v Karáčí, Láhauru nebo Péšávaru. Stovky lidí podle deníku Dawn zablokovaly ulice v Islámábádu a sousedním Rávalpindí.

Úřady i právní zástupce Bibiové se obávají, že by mohlo dojít k propuknutí násilí. Za slova na podporu obviněné ženy zaplatil v lednu 2011 životem guvernér provincie Paňdžáb Salmán Tásír, kterého zavraždil člen jeho vlastní ochranky Mumtáz Kadrí. 

Írán
Íránský novinář skončil za mřížemi. Údajně urážel imáma ze sedmého století

Ten byl za vraždu významného politika odsouzen k smrti a v roce 2016 popraven, pro řadu muslimů se však stal hrdinou a mučedníkem a na okrajích Islámábádu vyrostla na jeho počest řada svatyní. Kadrího podporovatelé dokonce založili politickou stranu, která usiluje o zachování protirouhačských zákonů a v letoších volbách získala téměř dva miliony hlasů.

Vynucené přiznání

Asia Bibiová, vlastním jménem Asia Noreenová, byla zadržena v roce 2009 po hádce se skupinou žen. Celý incident začal nevinný spor o kbelík s vodou během sběru ovoce. Ženy křesťanku napadly, protože kbelík použila a její víra ho tak „znečistila“. 

V následné slovní přestřelce ženy Bibiovou vyzvaly, aby konvertovala k islámu, načež měla žena třikrát urazit proroka Mohameda. Po návratu domů měla podle britské BBC čelit fyzickému týrání, během kterého se k rouhání doznala. Následně byla zadržena policií.

Protirouhačské zákony v PákistánuZákon z dob britské koloniální nadvlády zavádí až desetiletý trest za narušení náboženských shromáždění, nepovolený vstup na pohřebiště, urážky náboženství či úmyslné zničení či zneuctění uctívaného místa nebo předmětu. 

Bývalý pákistánský prezident Muhammad Zia-ul-Haq v osmdesátých letech minulého století předpis doplnil ještě o tříletý trest za hanobení islámských osobností, doživotní trest za vědomé znesvěcení Koránu a trest smrti nebo doživotní vězení za rouhání proti proroku Mohamedovi

Munír Mutasádik  a jeho deportace do Maroka.
Teroristovi, který připravoval útoky na dvojčata, vyprší trest. Dožije v Maroku