Piráti zrušení zákona proti rouhačství z roku 1940 zdůvodnili tím, že pro společnost je klíčové, aby se mohla svobodně vyjadřovat bez strachu z trestu. „Islandský parlament dal nyní na vědomí důležitou zprávu, že svoboda se nepodvolí krvavým útokům," uvedla Pirátská strana po hlasování parlamentu.

Legalizaci rouhačství podporovala islandská státní luteránská církev, ke které se hlásí asi 75 procent obyvatel ostrovní republiky, proti byla tamní katolická církev a letniční hnutí. Možnost urážet něčí víru či duchovní postoje podle katolíků naopak oslabuje osobní svobodu.

Islandští piráti patří k nejúspěšnější části pirátského hnutí, které v roce 2006 vzniklo ve Švédsko. Ve volbách do islandského jednokomorového parlamentu před dvěma lety získali tři z 63 křesel. Aktuální průzkumy veřejného mínění tuto stranu pasují na nejoblíbenější v zemi, podporu jí nyní vyslovuje přes 32 procent obyvatel země.