Itálie se této praxi, již obvyklé v protestantských církvích jinde v Evropě, dosud vyhýbala. Podmínkou sňatků, které waldesiánští protestanti nabízejí, je, že alespoň jeden z páru musí být členem jejich církve. Pak dostane dvojice požehnání.

Gayové a lesby sice měli v Itálii od roku 2010 možnost uzavírat svazky, jenže jen „případ od případu“.  A to v rámci rozhodnutí synodu církve svaté (Vatikánu), který uznal „pluralitu různých modelů soužití a rodinného života“. V roce 2016 přijala Itálie v souladu s „katolickou církevní opozicí“ zákonné ustanovení občanských svazků pro lidi stejného pohlaví. Ale až nynější krok waldesiánů je praktickým naplněním slibů.

Itálie byla poslední evropskou zemí, kde byly svazky gayů a leseb legalizovány. Homosexuální manželská požehnání jsou běžná v protestantských církvích na severu Evropy, ve Francii, Německu, Španělsku a Švýcarsku.

Waldesiáni vznikli ve 12. století, asi 350 let před Lutherovou reformací. Kázala křesťanské evangelium na venkově a katolickou církví byla pronásledována. Potlačování trvalo až do poloviny 19. století, kdy vznikl moderní italský stát. Momentálně má asi 25 až 40 tisíc věřících, především na italském severu.