Izrael v noci z pátku na sobotu zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu proti hnutí Hamás, které Pásmo Gazy ovládá. Nová fáze války vyvolala ve světě obavy z dalšího utrpení palestinských civilistů. Zatímco členové Hamásu 7. října při útoku na Izrael pozabíjeli na 1400 lidí, většinou civilistů, následné útoky izraelské armády na Pásmo Gazy si vyžádaly podle místních úřadů přes 8000 lidských životů.

Bílý dům dnes sdělil, že prezident Biden v telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zdůraznil, že Izrael musí bránit své občany před terorismem způsobem chránícím civilisty. Zároveň prezident podle Bílého domu „zdůraznil potřebu okamžitě a výrazně zvýšit přísun humanitární pomoci, aby byly uspokojeny potřeby civilistů v Gaze“.

Izraelský voják sedí na tanku během příprav na pozemní manévry v Pásmu Gazy, 28. října 2023
Opustí Česko OSN kvůli sporné rezoluci? Přečtěte si, co říkají jednotlivé body

„My se domníváme, že každou hodinu, každý den této vojenské operace, by izraelská vláda měla přijmout všechna možná opatření, která má k dispozici, aby rozlišovala mezi Hamásem - teroristy, kteří jsou legitimními vojenskými cíli - a civilisty, kteří jimi nejsou,“ řekl ve zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Sullivan řekl, že Izrael má odpovědnost za ochranu životů nevinných civilistů v Pásmu Gazy. Administrativa amerického prezidenta Bidena přitom čelí zvýšenému tlaku, aby dala najevo, že neochvějná podpora Izraele neznamená schvalování všeho, co jeho spojenec dělá ve zbídačené enklávě v odplatě za útok Hamásu, uvedla agentura Reuters. Sullivan řekl, že Biden tento postoj sdělí izraelskému premiérovi v telefonickém rozhovoru, který se uskutečnil později.

Zdroj: Youtube

Prezident Biden dnes vedl rozhovory s lídry zemí Blízkého východu, řekl bezpečnostní poradce Sullivan televizi MSNBC. Nekonkretizoval ale, s kterými. Bílý dům později oznámil, že prezident po telefonu hovořil se svým egyptským protějškem Abdal Fattahem Sísím a že se oba vyslovili pro výrazné urychlení pomoci směřující do Gazy počínaje dneškem.

Biden rovněž podle Bílého domu Sísího informoval o snahách Spojených států, aby se konflikt nerozšířil do dalších částí regionu.

Sunak hovořil s Macronem

Premiér Sunak a prezident Macron v telefonickém rozhovoru zdůraznili nutnost „naléhavé humanitární pomoci Gaze“ po rozšíření izraelských vojenských operací, uvedla Downing Street, kde je sídlo britských premiérů.

Oba vrcholní představitelé rovněž podle Sunakova mluvčího vyjádřili znepokojení kvůli nebezpečí eskalace v regionu a shodli se na nutnosti „neztrácet ze zřetele dlouhodobou budoucnost regionu“ a zvláště nezbytnost takzvaného dvoustátního řešení. To předpokládá vznik samostatného palestinského státu po boku Izraele.

Francouzské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo k zastavení „nepřijatelných násilností“ ze strany židovských osadníků na Západním břehu. Násilnosti si v poslední době vyžádaly smrt a vyhnání několika palestinských civilistů.

Česká ministryně obrany Jana Černochová
Hanba OSN. Černochová kvůli postoji k Izraeli vyzvala k odchodu ČR z organizace

„Francie důrazně odsuzuje útoky osadníků, které v posledních dnech vedly ke smrti několika palestinských civilistů v Kusře a Savíji, a také k nucenému odchodu několika obyvatel obcí,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. „Francie vyzývá izraelské úřady, aby podnikly okamžitá opatření na ochranu palestinských obyvatel,“ dodalo ministerstvo.

Francie jako jediná země skupiny vyspělých států G7 podpořila rezoluci, v níž Valné shromáždění OSN v pátek vyzvalo mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi Hamásem a Izraelem. Naopak Spojené státy rezoluci odmítly, stejně jako dalších 13 zemí včetně České republiky. Mnoho západních zemí se zdrželo.