Všichni jsou zaměstnanci humanitární agentury OSN poskytující pomoc statisícům Palestinců, přesto byli součástí zvěrstev páchaných Hamásem. Reportéři listu The New York Times prošli dokument týkající se izraelských obvinění směřovaný vládě Spojených států, v němž jsou popsány zjištění Izraele o tuctu zaměstnanců UNRWA. Ve spisu jsou uvedena jak jména a pozice zaměstnanců, tak zločiny, které spáchali.

Izraelští představitelé obvinili pracovníky z pomoci Hamásu při organizaci útoku na Izrael, jenž rozpoutal následnou válku, nebo z pomoci v následujících dnech. Jeden z nich měl společně se svým synem unést ženu, další rozdávat munici. Třetí se zase účastnil masakru v kibucu, kde zemřelo 97 lidí. Nejméně jeden zaměstnanec UNRWA pak poskytl říjnovému útoku logistickou podporu.

Učitelé, sociální pracovník nebo skladník

Organizace spojených národů (OSN) na obvinění reagovala vyhozením devíti zaměstnanců, i když jich představitelé Izraele obvinili dvanáct. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že dva z nich jsou po smrti a o dalších nemůže sdělovat více informací. Izraelští zpravodajci měli obviněné sledovat pomocí jejich mobilních telefonů, na které někteří z nich dostávali instrukce.

Humanitární pomoc se kvůli válce mezi Izraelci a Palestinci nedostává na potřebná místa:

V Gaze panuje humanitární krize.
V Gaze se prohlubuje humanitární krize. Statisíce lidí hladoví, upozorňuje OSN

Deset z nich měli být přímo členové Hamásu, další dva byli napojeni na jinou militantní organizaci, Islámský džihád. Poměrně překvapující je také fakt, že sedm obviněných působilo jako učitelé na školách zřízených UNRWA a další pracovali ve školství na jiných funkcích. Mezi dvanácti lidmi, o nichž Izrael v dokumentech mluví, byli i úředník, sociální pracovník a vedoucí skladu.

Pozastavení finanční pomoci

Osm zemí, mezi kterými jsou i Spojené státy, Německo a Spojené království, v reakci na zjištění pozastavilo vyplácení části pomoci pro palestinskou humanitární organizaci. Ačkoliv sami američtí představitelé obvinění nemohli potvrdit, považují je za dostatečně věrohodná. Naopak Norsko, Irsko, Turecko a Saudská Arábie ve financování pokračují.

Nynější ohrožení peněžní podpory agentury je kvůli situaci v Gaze považováno za nejzávažnější v celé historii. UNRWA totiž v lokalitě, kde vládne hladomor a hrozí zhroucení zdravotního systému, pomáhá koordinovat distribuci dodávek pomoci. Školy organizace navíc v současné situaci podle informací agentury poskytují přístřeší milionu Gazanů.

Omezení přísunu peněz je pro organizaci drastické, protože na rozdíl od jiných agentur OSN nemá žádnou strategickou finanční rezervu. Zástupci UNRWA se tak proti rozhodnutí bouří. „Bylo by nesmírně nezodpovědné sankcionovat agenturu a celou komunitu, které slouží, kvůli obviněním některých jednotlivců z trestných činů. Na této podpoře nyní závisí životy lidí v Gaze i stabilita regionu,“ řekl generální komisař agentury Philippe Lazzarini.

Americká vláda pozastavila financování UNRWA:

Zdroj: Youtube

Nejistá pomoc a humanitární krize

Agentura UNRWA se od roku 1949 stará o rodiny Palestinců, jež uprchli nebo byli kvůli válce nuceni opustit svůj domov. Portál CNN doplňuje, že organizace poskytuje humanitární podporu ve formě vzdělání, zdravotní péče a potravinových dodávek. Ač poskytuje pomoc více než pěti milionům Palestinců, pro kritiky představuje překážku k řešení konfliktu. Izrael navíc tvrdí, že se organizace v Gaze dostala kompletně pod vliv Hamásu, což sama UNRWA odmítá. Pracuje pro ni okolo třináct tisíc lidí, přičemž je jedním z největších zaměstnavatelů v Gaze. Od začátku války bylo v Gaze také zabito nejméně 152 zaměstnanců organizace.

Nedůvěry, zoufalství, hrůz, únavy a pocitu opuštěnosti, které obyvatelé pásma popisují ve svých zprávách, přibývá:

Uprchlíci v zařízení UNRWA jižně od Gazy
Svědectví z Pásma Gazy: Všechno tady ovládá strach. Žijeme jako zvířata

Humanitární krize se v Gaze podle Organizace spojených národů stále prohlubuje. Statisíce Palestinců hladoví. Celou situaci zhoršuje nesnadná doprava humanitární pomoci, do potřebných míst v Severní Gaze se dostane jen čtvrtina konvojů. Izraelské bombardování navíc někdy míří i na civilní cíle. V listopadu minulého roku kvůli bombardování školy, kterou provozovalo OSN, zemřelo padesát lidí. Šéf UNRWA Lazzarini tehdy uvedl, že se k němu dostaly „hrůzné snímky a záběry mnoha zabitých a zraněných“. Ve škole se podle něj v té době schovávaly tisíce lidí.

Izraelské odvetné útoky vyvolala nečekaná akce Hamásu. Palestinská polovojenská organizace Hamás napadla Izrael v říjnu loňského roku, přičemž od té doby zemřely tisíce Izraelců a mnozí lidé byli také odvlečeni do zajetí.