Netanjahu s Barakem jsou prý také přesvědčeni, že je třeba konat rychle. Írán podle nich přesouvá stále hlouběji pod zem své jaderné provozy, aby je nemohly zasáhnout letecké bomby: továrna na obohacování uranu v lokalitě Fordo byla kupříkladu vyhloubena pod horou. Podle izraelských médií však není jasné, zda oba politici již mají potřebnou většinu ve čtrnáctičlenné bezpečnostní radě židovského státu.

Izrael a Západ obviňují Írán z vývoje jaderných zbraní, což Íránci odmítají. Tel Aviv navíc Írán považuje za existenciální hrozbu. Zatímco Izrael v poslední době nevylučoval možnost úderu na íránská jaderná zařízení, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mnohokrát pohrozil zničením židovského státu a ve středu oznámil rozšíření íránského jaderného programu. Teherán navíc podporuje militantní protiizraelská hnutí v Libanonu a v pásmu Gazy.

Vojenské dobrodružství

Odradit Tel Aviv od leteckého útoku proti jaderným zařízením v Íránu mohou především Spojené státy, hlavní spojenec Izraele. Devět měsíců před prezidentskými volbami Barack Obama ujistil Izrael, že zaručuje jeho bezpečnost. Nemá ale po Iráku a Afghánistánu chuť pouštět se nyní do nového vojenského dobrodružství. Také Evropané varují Izrael, že po podobném útoku by mohl vzplát celý region. Teherán má podle nich nejméně 200 balistických raket Šaháb-3, kterými by mohl ohrozit nejen Izrael, dodal server ouest-france.fr.

Írán ve středu oznámil, že začal vkládat palivo vlastní výroby do výzkumného reaktoru v Teheránu a zároveň zprovoznil 3000 nových odstředivek. Íránci prý k tomu účelu sami obohacují uran na 20 procent.

Ministr Barak dnes podle agentury AFP řekl, že Írán sice v jaderném programu postupuje, středeční zprávy o jeho úspěších na tomto poli ale podle něj byly "přehnané". Íránci prý chtěli vytvořit dojem, že v kontroverzním programu postoupili do "bodu, odkud není návratu" a že tedy na jakoukoli akci světových mocností proti němu je už pozdě. K tomu, aby se Íránci dostali k odstředivkám druhé nebo třetí generace, je prý ale podle Baraka ještě daleko.