Reagoval tak na novou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád však řekl, že Írán od svého jaderného programu neustoupí. Zpráva vůči Íránu kritická víc než předchozí pravidelné přehledy situace v íránských jaderných provozech.
"Ta zpráva je znamením, že svět musí směřování Íránu k jaderným zbraním zastavit. Je tím ohrožen mír na Blízkém východě a na celém světě," sdělil Netanjahu v prohlášení vydaném jeho úřadem.

MAAE ve své úterní zprávě zatím nejjednoznačněji konstatuje, že Írán pracuje na vývoji jaderné zbraně. Své tvrzení podložila poukazem na řadu podezřelých jaderných aktivit Teheránu, ten ale neústupně trvá na tom, že jeho jaderný program je výhradně mírový. Írán v reakci označil zprávu MAAE za nevyváženou, neprofesionální a politicky motivovanou.

"Írán neustoupí ani o píď z cesty, kterou se vydal (v jaderné oblasti)," prohlásil Ahmadínežád v projevu k tisícům lidí v centrálním Íránu, který živě přenášela státní televize. Znovu také podle agentury AFP zopakoval, že "Írán nepotřebuje atomovou bombu ve světě už zaplaveném jadernými zbraněmi". MAAE se podle Ahmadínežáda diskredituje, když se staví na stranu "absurdních" amerických obvinění.

"Íránský národ je moudrý. Nechce vyrobit dvě bomby proti 20.000 (jaderných) bomb, které máte vy," citovala agentura Reuters Ahmadínežádovy výroky očividně zaměřené na adresu Západu a dalších států. "Buduje ale něco, na co nedokážete odpovědět: etiku, slušnost, monoteismus a spravedlnost," dodal íránský prezident.

Teherán "se nikdy nevzdá svých legitimních práv" v jaderné oblasti, řekl dnes agentuře IRNA íránský zástupce u MAAE Alí Akbar Soltaníja. Jako "odpovědná země ale bude nadále respektovat své závazky v rámci smlouvy o nešíření jaderných zbraní", což zahrnuje dohled MAAE nad jeho jadernými aktivitami, dodal Soltaníja.

Izrael oficiálně dlouho na zprávu nereagoval. Politická komentátorka izraelského armádního rozhlasu Ilil Šararová zdůvodnila tuto mlčenlivost "obavou, že všechna izraelská prohlášení nebo iniciativy vyvolávají odpor ve světě a nahrávají Íránu".

Zpráva MAAE podle izraelského veřejného rozhlasu "pouze potvrzuje zpravodajské informace shromážděné Izraelem v posledních letech a předané dalším zemím". Podle jednoho z nejmenovaných oficiálních činitelů je prý nyní hlavní otázkou, zda "západní státy na základě této podrobné zprávy dodrží své závazky, že nedovolí Íránu, aby se jaderně vyzbrojil, a uvalí na něj ještě tvrdší sankce".

Předseda zahraničněpolitického a branného výboru parlamentu Šaul Mofaz z opoziční strany Vpřed stejně jako ministr zahraničí Avigdor Lieberman se otevřeně vyslovili pro "paralyzující sankce proti Íránu". "Vojenské řešení je to poslední možné a to nejhorší, musí ale zůstat na stole připravené k použití."

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil jakoukoli případnou vojenskou akci proti Íránu za "velmi vážnou chybu", která by měla nepředvídatelné důsledky.

Pro pokojné řešení otázky íránského jaderného programu se po zveřejnění zprávy MAAE vyslovila Čína. Mluvčí pekingského ministerstva zahraničí ale podle Reuters zároveň vyzval Írán, aby projevil "flexibilitu a upřímnost".

USA už hovoří dosti konkrétně o sankcích, které hodlají nově proti Íránu prosazovat. Moskva ale oznámila, že další sankce nepodpoří. Chce, aby byly obnoveny rozhovory mezi Teheránem a mocnostmi.

OSN od roku 2007 proti Íránu vyhlásila čtvero sankcí. "Mezinárodní společenství bude další sankce považovat za nástroj, který má pomoci změnit režim v Teheránu. Pro nás je tento přístup nepřijatelný," citovala agentura Interfax náměstka ministra zahraničí Gennadije Gatilova.

Čtěte také:Jaderné aktivity Íránu souvisí s atomovými zbraněmi