Jednotlivé izraelské televizní stanice se však ve výsledcích takzvaných exit polls liší. Channel 12 přisuzuje Natanjahuovu Likudu ještě o tři parlamentní křesla méně, oproti tomu Channel 13 předpovídá remízu se ziskem 36 míst v parlamentu na obou stranách.

Účast byla na izraelské poměry nízká. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností dorazilo k urnám 61,3 procenta oprávněných voličů, což je méně než v letech 2015 a 2013. Účast arabského obyvatelstva podle deníku Haaretz dosáhla zřejmě historického minima.

Netanjahuův rival někdejší šéf generálního štábu izraelské armády Benny Ganc se nicméně již prohlásil za vítěze voleb poté, co dva ze tří odhadů televizí připsaly vítězství jeho středové koalici Modrá a bílá. „Vyhráli jsme. Izraelská veřejnost rozhodla!“ uvedl Ganc v prohlášení.

Za vítěze se ale prohlásil také Netanjahu, který je premiérem od roku 2009 a předsedou vlády byl také v letech 1996 až 1999. Podle premiéra pravicový blok vedený Likudem získal jasný náskok, a bude tak tvořit novou koaliční vládu.

Předvolební odhady

Odborníci od počátku očekávali velmi těsné výsledky. Netanajhuovým hlavním sokem je bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc a jeho nová středopravicová strana Modrá a Bílá. „Žádný izraelský vůdce není král. Děkuji premiéru Benjaminu Netanjahuovi za deset let jeho služby, odteď to převezmeme,“ říká Ganz.

Netanjahu se snažil zmobilizovat své voliče, kterým vyhovuje tvrdý jeho přístup k Palestincům i arabským sousedům Izraele, příslibem anexe území na okupovaném Západním břehu Jordánu. Stejně tak se nehodlá s Palestinci dohadovat ani o Jeruzalém, a to včetně jeho východní, arabské části. 

„Nebudu dělit Jeruzalém, nebudu evakuovat žádnou osadu a zajistím, abychom získali kontrolu nad územím západně od Jordánu,“ slíbil Netanjahu svým voličům. Ve snaze o své znovuzvolení Netanjahu dokonce získal velkou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten totiž podepsal dekret uznávající izraelskou anexi původně syrských Golanských výšin.

Přes tyto kroky, jež Netanjahuovi přinesou hlasy, nemá svůj pátý premiérský mandát jistý. Předvolební průzkumy předpokládaly, že by mohla Modrá a Bílá skončit těsně za Likudem, jenž si podle nich mohl ve 120členném parlamentu zajistit okolo 30 křesel. Uspět by mohla i nová nacionalistická strana Nová pravice, kterou založili ministr školství Naftali Bennett a ministryně spravedlnost Ajelet Šakedová po rozchodu s nacionalistickou stranou Židovský domov. Vítěz voleb bude muset tradičně sestavovat koaliční vládu.

Arabský bojkot

Volební místnosti byly otevřeny od 6:00 do 21:00 SELČ, první výsledky by měly být známy během středeční noci. Likud nechala ve volebních místnostech v arabských okrscích nainstalovat na 1300 skrytých kamer, protože tam údajně hrozí volební podvody, informovala izraelská média. Policisté následně začali kamery odstraňovat.

Při posledních volbách hlasovalo 72 procent oprávněných voličů, což sice bylo nejvíce od roku 1999, ale zároveň o pět procent méně než při vůbec prvních volbách po založení izraelského státu. Izraelští Arabové, kteří tvoří 18 procent populace, ale avizovali, že budou volby bojkotovat. Kampaň Likudu totiž zpravidla bývá protiarabská. 

Parlamentní volby se v Izraeli měly původně konat až v listopadu, loni v prosinci se ale vládní koalice shodla na vyhlášení předčasných voleb v dubnu. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy.