Na rozsudku bude záležet, zda se Lieberman bude moci v dohledné době vrátit do vládního úřadu. Pokud by byl odsouzen k vyššímu trestu než tři měsíce vězení nebo veřejných prací a jestliže soudci označí jeho jednání za „morálně zavrženíhodné", bude se muset vzdát i svého poslaneckého mandátu a dalších sedm let nebude smět zastávat vládní post. To by podle komentátora izraelského rozhlasu „znamenalo konec jeho politické kariéry".

Izraelský veřejný rozhlas dnes informoval, že obhajoba nepožádala v Liebermanově procesu o urychlenou proceduru. Soudní jednání se tak podle rozhlasu protáhne nejméně do 7. května.

„Aféra běloruského velvyslance"

Liebermanovu případu se v Izraeli říká „aféra běloruského velvyslance". Bývalý izraelský ambasador v Bělorusku Zeev ben Arje údajně ukázal (v té době poslanci) Liebermanovi za jeho návštěvy v Minsku v roce 2008 tajné dokumenty týkající se policejního vyšetřování Liebermanova korupčního případu. Lieberman podle policie zřejmě přijímal úplatky a podváděl v daňových přiznáních. Ben Arjemu dokumenty poskytlo izraelské ministerstvo zahraničí s tím, že je má postoupit běloruské vládě. Její pomoc izraelská policie potřebovala při dohledání peněžních převodů z místní banky.

Lieberman se podle obžaloby ben Arjemu za upozornění odměnil tím, že ho o rok později dosadil na velvyslanectví v Lotyšsku.

Klíčovým svědkem obžaloby v Liebermanově procesu by měl být bývalý náměstek ministra zahraničí Danny Ajalon, který na ministerstvu předsedal nominační komisi. Podle Ajalonova tvrzení mu Lieberman nařídil jmenovat ben Arjeho na post velvyslance v Rize, aniž by se mu svěřil s epizodou kolem tajných dokumentů.

Toto svědectví ale obhajoba podle agentury AFP zřejmě zpochybní s poukazem na to, že Ajalon má důvody chtít se Liebermanovi „pomstít". Lieberman, který je předsedou strany Izrael je náš domov, totiž Ajalona vyloučil ze stranické kandidátky pro lednové předčasné parlamentní volby. V nich Liebermanova strana dosáhla ve volební koalici s blokem Likud premiéra Benjamina Netanjahua vítězství.

Lieberman, který rezignoval na úřad šéfa diplomacie 16. prosince, původně naznačoval, že lednové volby „stihne". Sázel na rychlý proces na základě dohody s prokuraturou, k níž nakonec nedošlo.