Návrh na využití jaderné zbraně k zastavení úniku ropy se objevil už krátce po katastrofě a řady jeho příznivců podle NYT rostou s každým neúspěšným pokusem o ucpání vrtu. „Pravděpodobně jediná věc, kterou můžeme udělat, je vytvořit zbraňový systém, spustit ho do hloubky 18.000 stop (zhruba 5,5 kilometru) a odpálit ho v naději, že to ropu zapouzdří,“ řekl podle listu minulý týden houstonský odborník na energetiku Matt Simmons.

„To je šílené,“ komentoval nápad vysoký představitel ministerstva energetiky. Podle mluvčí úřadu ministr Chu ani nikdo další na ministerstvu s možností jaderného výbuchu nepočítá a takové řešení se nikdy ani nezvažovalo.

Použití atomové zbraně by mělo vážné geopolitické následky. Znamenalo by to porušení většiny smluv o jaderných zbraních, které USA za poslední desetiletí uzavřely. Současná administrativa prezidenta Baracka Obamy přitom usiluje o zmenšení jaderných arzenálů ve světě a chce prosadit lepší mezinárodní kontrolu nad atomovými zbraněmi i nad pohybem jaderných materiálů.

Jaderný výbuch by měl rovněž negativní následky na životní prostředí, které není nikdo schopen odhadnout. „Co je horší než ropná skvrna? Radioaktivní ropná skvrna,“ komentoval úvahy o využití atomových zbraní jeden ze čtenářů torontského deníku The National Post.

Do moře denně unikají dva až tři miliony litrů ropy

Po selhání několika pokusů o ucpání vrtu, ze kterého od konce dubna unikají do moře denně dva až tři miliony litrů ropy, se nyní záchranáři snaží zajistit odčerpání části tryskající suroviny do tankerů. Podmořské roboty odřezávají v hloubce 1500 metrů potrubí, aby na něj mohly nasadit speciální trychtýř, který ropu odvede trubkami do tankeru na hladině Mexického zálivu.

Úplné zastavení úniku ropy může ale zajistit až vyhloubení dvou takzvaných „odlehčovacích vrtů“. Ty se asi kilometr pod mořským dnem napojí na vadný vrt a zespoda ho zabetonují. Vrty ale nebudou dokončeny dřív než počátkem srpna.