Běh života na Zemi se odvíjí od rotace planety. Už v 18. století si francouzský astronom Jean-Jacques d'Ortous de Mairan všiml, že se listy citlivky stydlivé během dne rozevírají, i když jsou ponořeny do naprosté tmy. Čas tikající uvnitř každého tvora pak ovlivňuje jeho bdělost, ale i hladinu hormonů, teplotu těla či chování.

Za tento neuvěřitelně přesný mechanismus může gen, který se Američanům podařilo izolovat z octomilek. Díky tomuto genu se v těle během dne vytváří a v noci zase odbourává bílkovina ovládající náš biorytmus. Proto jsme v devět ráno nejvíce čilí, ve tři odpoledne nejrychleji reagujeme a v osm večer dosáhne vrcholu tlak naší krve.

Hlavní přínos laureátů spočívá podle člena výboru Juleena Zieretha v tom, že zvýšili povědomí o důležitosti spánkové hygieny. Špatné načasování či nedostatečná kvalita a délka spánku vedou k poklesu imunity a zvýšenému riziku řady onemocnění. Objev také vysvětluje takzvaný jet lag, tedy nevolnost, kterou pociťují lidé po přeletu více než dvou časových pásem. Názory odborníků na to, zda může vnitřní hodiny člověka vykolejit i pouhé střídání zimního a letního času, se nicméně různí.

Halla, Rosbashe a Younga bude kromě diplomu, medaile a prestiže nejslavnějšího světového ocenění hřát 9 milionů švédských korun (v přepočtu přibližně 25 milionů korun českých). Dnes bude vyhlášena Nobelova cena za fyziku, zítra za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Týden pak uzavře pondělní Nobelova cena za ekonomii.