Ještě před pár dny Mirek Topolánek ujišťoval: „Když se hrdina v historických tragédiích ocitne v nouzi, vyvstane bůh ze stroje a dá věci do pořádku. EU je v podobné situaci…“ Teď došlo, když už ne přímo k tragédii, k novodobé pražské defenestraci. Když nemocné podniky mohou své šéfy posílat do pouště – proč by to nemohl dělat i pražský parlament. Amerického prezidenta bude při největším evropském projevu vítat v Praze premiér už vykázaný ze dveří, bude tak mít spíš funkci „pikolíka“ (Die Zeit)

Pád vlády může ovlivnit schválení Lisabonské smlouvy. Dokument by mohli potopit senátoři ODS, kteří by už po Topolánkově demontáži' nemuseli být svázaní stranickou linií. (DPA)

Na nadcházejícím summitu skupiny G 20 už nikdo nebude brát premiéra Topolánka vážně. (Gazeta Wyborcza)

Pád Topolánkovy vlády je poněkud trapnou porážkou v čase, kdy z českého předsednictví EU uplynula jen polovina. Vyvstávají pochyby, zda Česká republika bude schopna vést největší světový obchodní blok zvláště v době ekonomická krize. Pád navíc podkope cíle Topolánkovy zahraniční politiky včetně plánu na výstavbu radaru, který má být součástí amerického protiraketového štítu. K těm, komu vládní krize nejvíce přispěje, patří prezident Klaus, který je ohledně EU velmi skeptický. Z tohoto důvodu se stane určující postavou české politiky.(The New York Times)

Topolánek jen s velkými problémy prosazoval svou autoritu v sedmadvacítce po předsednictví francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. A nyní skončil v ten nejhorší okamžik, kdy se kontinent propadá do recese a pokouší se vystupovat stále jako rovnocenný partner USA. Topolánek byl prezidentem Sarkozym již od začátku roku 2009, od izraelské ofenzivy v Gaze, odsouván na vedlejší kolej. V této napjaté atmosféře musejí Evropané od středy naléhat na to, aby se proces ratifikace Lisabonské smlouvy českým parlamentem a jednání s Irskem o slíbených garancích před jeho druhým referendem o eurosmlouvě nezbrzdily.(Le Mon­de)

Premiérovi v demisi by se mohly uvolnit ruce. Doma by se věnoval jen běžné údržbě a v unii by mohl fungovat aktivněji než dosud.(SME)