Kliknutím zvětšíteZatím nejsilnější zbraň, jakou se režim Kim-čong-una pochlubil, je podle odhadů více než třikrát silnější, než bomba svržená na Hirošimu za druhé světové války.
Obáváte se vojenského zásahu? Měl by svět podniknout nějaká opatření?
Vždy je nějaké nebezpečí konfliktu, situace se díky jaderným testům KLDR stále vyostřuje. Mohou za to i reakce USA. Není však v zájmu nikoho z aktérů řešit spor vojensky. Ten, kdo by v případném konfliktu neobstál, by byla právě KLDR. Nemůžeme ale vyloučit že k němu dojde, například selháním lidského faktoru, nebo hraním tvrdé hry, ze které nikdo nebude chtít ustoupit.
Je sporné, zda se KLDR podařilo minimalizovat jadernou zbraň tak, aby jí mohla přimontovat na nosič, kterým je raketa dlouhého doletu.
První bude asi muset jednat americký prezident Donald Trump, protože on je ten, kdo říká, že by se tento problém měl řešit. KLDR pouze prohlašuje, že má jadernou zbraň na sebeobranu, v tom je konzistentní. Vyvíjí jadernou zbraň proto, aby se jí bránila proti USA.
Jan Blinka je spolupracovníkem Výzkumného centra AMO se zaměřením na regionální konflikty, politicko-bezpečnostní dění na Korejském poloostrově a vnitropolitický vývoj v Severní Koreji. Působí jako doktorand na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuje studiu regionálních konfliktů se zaměřením na východní Asii a Kavkaz. V průběhu studií působil na zahraničních univerzitách ve Francii (Sciences Po) i Jižní Koreji (Hankuk University of Foreign Studies, Sungkyunkwan University).
Kromě akademické sféry má také praktické zkušenosti z české diplomacie (Kancelář prezidenta republiky, Stálá mise ČR při OSN v Ženevě) i práce v mezinárodních neziskových humanitárních organizacích (Člověk v tísni).
Nemyslíte si, že Trump svým jednáním přilévá olej do ohně?
Určitě je v tom americká zodpovědnost. Předchozí prezidenti nebyli tak konfrontační, Trump volí podobná tvrdá slova jako Kim a určitě za současnou situaci nese zodpovědnost.
Několikrát jsme od něj slyšeli, že když budou Severokorejci pokračovat, setkají se s odplatou – takzvaným „mořem ohně“ (sea of fire), přesně tato slova používá Kim.
KLDR bude ve vývoji jaderných zbraní určitě dále pokračovat. Pro Kima je to cíl číslo jedna z hlediska vnitřní bezpečnosti pro upevnění své pozice a upevnění režimu vůči obyvatelstvu. Je to cíl i navenek – ve smyslu vyvážení kapacit USA. KLDR se snaží zabránit například scénáři z roku 2003, kdy Spojené státy vtrhly do Iráku.
Nemyslíte si, že se Trump snaží o odvádění pozornosti od ostatních závažných problémů ve světě, například od konfliktů v Sýrii a na Ukrajině, kde denně umírají lidé?
To si nemyslím. Určitě to není zástupný problém. Kim Čong-un prostě něco dělá a USA na to nějak reagují.
Z globálního pohledu je to pro Spojené státy větší problém než konflikty v Sýrii a na Ukrajině, to jsou pouze regionální konflikty, kdežto KLDR, pokud by se jí podařilo realizovat její záměr – vyvinout mezikontinentální střelu s jadernou hlavicí, tak je to problém, který může ohrozit Spojené státy. Důraz, který tomuto ohrožení USA přikládají, je odpovídající.
Takže se jedná o globální problém díky jaderným zbraním?
Jaderné zbraně má Izrael, Pákistán, nebo Indie. Nikdy je ale rétoricky nenamířily proti USA. To je ten hlavní problém.
V úterý se sešel ruský prezident Vladimír Putin s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem ve Vladivostoku…
Spíš půjde o vyjasnění si pozic a dojde třeba i k dalšímu kolu sankcí RB OSN. Rusko bylo poslední dobou zdrženlivější, řeklo, že ještě nepřišla doba, abychom hned rozhodli o nových sankcích.
Přesto, že si Rusko cení stability a zachování statutu quo ve východní Asii, není to klíčový hráč regionu. Je důležité pro jednání na poli OSN, má právo veta v Radě bezpečnosti. Nemá zde ale takové zájmy jako ostatní aktéři.
Jakou roli hraje Čína? Do jaké míry jí režim v KLDR vyhovuje? Nejde jí o to ukazovat KLDR jako odstrašující případ poslední výspy komunismu ve světě?
Já bych KLDR nebral jako komunistickou zemi. Ale to je spíš na jinou otázku. Čína si také cení stability a zachování statutu quo stejně jako Rusko. Jde jí o udržení KLDR jako nárazníkové zóny mezi Jižní Koreou, kde jsou ustájené americké jednotky (v Jižní Koreji se nachází přibližně 28 tisíc amerických vojáků, pozn. redakce) a svým pohraničím. Jednání KLDR jsou pro Čínu problém proto, že na jejich základě USA zvyšují svou vojenskou přítomnost v regionu.
Číňané nepodniknou nic, co by ohrozilo stabilitu severokorejského režimu. Chtějí, aby Kim zůstal u moci.
Formálně se k sankcím přidávají a jednání Severokorejců odsuzují. Implementace sankcí nebyla nikdy stoprocentní, to ani Čína nechce. Její pozice je ambivalentní. Mohla by například omezit dodávky paliv, ale zatím to po ní žádné sankce nežádají. Obchod mezi oběma zeměmi roste navzdory dalšímu kolu sankcí. Čína nedělá tolik, kolik by mohla. Jen podle svých zájmů.
Jak je na tom KLDR ekonomicky? Nakolik jí zbrojení vyčerpává?
V zemi v současné době nehrozí hladomor, ani podvýživa. Situace z 90. let se zlepšila. HDP země roste v řádu procent ročně. Otázkou je, nakolik to prostupuje celou společností. Odhaduji, že většina toho se děje v Pchongjangu a týká se elity. Proto se nejedná o ryze komunistický režim, už se zde vytvořila kapitalistická struktura, která kopíruje vládní linii, nebo je vedle ní paralelní.
Jižní Korea reaguje na nukleární testy svého souseda vojenským cvičením. Mají nějaký význam?
V zájmu KLDR není rozpoutat válku. Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. A co na to Jižní Korea? Ta jen udělá vojenské cvičení a bude více spolupracovat s USA. Bude se snažit zpřetrhat vazby, které KLDR ve světě má pomocí sankcí OSN. Bude se snažit o přijetí dalších rezolucí a bude určitě podporovat militarizaci regionu a vojenskou přítomnost USA na svých předsunutých základnách na Guamu a v Japonsku. Možná vznikne pakt USA, Jižní Korea a Japonsko.
Větve USA – Jižní Korea a USA – Japonsko jsou oddělené a málo provázané. Dá se očekávat jejich spolupráce, což by byl racionální krok. Ale panuje animozita mezi Japonskem a Jižní Koreou.
Pokud se Severokorejcům mezikontinentální balistickou střelu s jadernou hlavicí podaří vyvinout, dojde možná ke změně dynamiky vývoje. Záleží na tom, kdo z těch dvou hráčů změní své chování dřív. Nemyslím si, že to bude Kim.
Viděli jsme to například v průběhu studené války, kdy se dvě mocnosti vlastnící jaderné zbraně namířené proti sobě byly ochotny na spoustě věcí dohodnout, viz například různé smlouvy o odzbrojení. Podepsaly například pakt o nešíření jaderných zbraní, pakt o zákazu chemických zbraní a snižování jaderného arzenálu. Možná že se něco podobného bude dít i v tomto vztahu, ale to už hodně předbíhám.
Probíhají mezi zeměmi diplomatická jednání?
Myslím, že se toho děje více, než vidíme. O mnohém určitě nevím. Setkávají se například na půdě OSN, což je prostředí pro více, či méně formální diskuze. Na jaké úrovni a s jakým výsledkem jednání probíhají, se k nám nedostává.
19
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
