S kolegou a kamarádem Jánkem Kuciakem jsem se poznala před několika lety, kdy přišel jako začínající novinář do redakce Trendu, aby si z mých článků udělal rešerše. Už si nepamatuji, čeho se týkaly. Myslím si ale, že šlo o solární byznys a lidi napojené na vládnoucí stranu. Již tehdy mě překvapil svou důsledností, smyslem pro detail a schopností analyzovat data.

My, novináři, jsme často povrchní, tématu se věnujeme pouze chvíli, a když narazíme na první problém, začneme se věnovat jiné věci. Jánko byl však jiný. Měl ve zvyku věci dotáhnout do konce. Byla to právě tato jeho houževnost, která se mu společně s odvahou, vytrvalostí a neuvěřitelným smyslem pro spravedlnost, zřejmě stala osudnou.

I když byl členem konkurenční redakce, spolupracovali jsme s Jánkem na mnohých reportážích. Ačkoli měl všechny předpoklady nezbytné pro to, aby se stal investigativní hvězdou, zůstával skromný a někdy možná až nenápadný. Mělo to svoje výhody. Ti, o kterých psal, většinou neočekávali, že od Jánka zazní skvěle připravené a důkazy podložené otázky.

Nebyl typem reportéra, kterému někdo na stůl položil materiály a on je nekriticky přebral. Na většinu věcí přišel studiem veřejně dostupných zdrojů, prohlížením se účetních závěrek obchodních společností a srovnáváním majetkových přiznání. Vždy mu šlo o spravedlnost, nikdy ne o exkluzivitu a novinářskou slávu. Jiným ji ale dopřál.

Celý text si můžete přečíst na webu trend.sk.