Císař, který letos 23. prosince oslaví 85. narozeniny, je 125. panovníkem Země vycházejícího slunce. Abdikovat se rozhodl kvůli zdravotnímu stavu, v minulosti měl zdravotní problémy a podstoupil operaci srdce a léčbu rakoviny. Rezignace vládce bude pro Japonce zcela výjimečnou událostí, protože naposledy se tak stalo před více než 200 lety.

Výjimečná událost

V roce 1817 se totiž císař Morohito vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ajahita. I tato událost byla ve své době výjimečná. V předcházejících stoletích totiž japonští vládci často umírali mladí, nebo byli k rezignaci násilím donuceni. Morohito byl prvním císařem od roku 1586, který během své vlády dosáhl věku 40 let.

Abdikace je tak v rámci moderního japonského práva neznámým pojmem, proto musela vláda ustanovit nový zákon, který by to umožnil. Státní svátek se bude krýt s předáním moci, k němuž dojde během takzvaného Zlatého týdne – období na přelomu dubna a května, kdy je během sedmi dní nahromaděno pět svátků. Kabinet se rozhodl přidat k nim ještě tři sváteční dny, a tak si Japonci užijí celkem desetidenního volna.

Slavnostní korunovace

Další volno si pak Japonci užijí v říjnu, kdy proběhne slavnostní obřad korunovace nového císaře. Od konce druhé světové války je to potřetí, co japonská vláda speciálním zákonem stanovila jednorázový státní svátek v souvislosti s císařským trůnem, informovala tisková agentura Kyodo. Naposledy takové volno schválila na 9. června 1993, kdy si korunní princ Naruhito vzal za ženu korunní princeznu Masako.

Japonský císař Akihito
Japonsko po 200 letech zažije rezignaci panovníka. Císař Akihito se vzdá trůnu

Císař Akihito na nástup na trůn čekal většinu svého života. Jeho otec Hirohito totiž zemi vládl dlouhých 63 let (a dalších pět let předtím působil jako regent svého duševně nemocného otce), což z něj činí jednoho z nejdéle vládnoucích panovníků světové historie. Nástup korunního prince Narohita označují Japonci jako novou imperiální éru.

Ta současná bývá nazývána „Shōwa jidai“ (v překladu „období osvíceného míru“), císař Hirohito je tak v Japonsku znám jako „Shōwa Tennō“, tedy Císař Shōwa. Občanská jména císařů, pod kterými známe japonské panovníky u nás, místní totiž nepoužívají. Užívají nejčastěji označení „Tennō Heika“, v překladu Jeho veličenstvo Císař.

Období míru

Po své smrti získá každý z císařů nové jméno, které kopíruje jméno éry ve které vládnul. Až současný panovník Akihito abdikuje, budou o něm Japonci hovořit jako o „Daijō Tennō“, což v překladu znamená císař, který odstoupil. Po své smrti pak získá jméno „Heisei Tennō“ podle období své vlády „Heisei jidai“ (lze přeložit jako „období všudypřítomného míru“).

V japonské společnosti se japonský císař těší hlubokému respektu. Je však spíše formální hlavou země, přičemž politickou moc drží vláda. Vykonává náboženské obřady a vítá zahraniční delagace

Japonská princezna Mako se svým snoubencem Keiem Komurou
Japonská princezna se zasnoubila se svou školní láskou. Svatba bude napřesrok