Některé země, včetně Japonska, nadále pokračují v komerčním lovu velryb, i přes zákaz IWC v roce 1986. Komise tehdy rozhodla na základě skutečnosti, že některým druhům hrozilo vyhynutí. Země vycházejícího slunce však tvrdí, že zvířata využívá k vědeckým účelům.

Podle japonských médií se země v současnosti připravuje na odchod z IWC. To však nepotvrdil tamní ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu. "Stále zvažujeme všechny možnosti a ke konečnému rozhodnutí jsme ještě nedošli," vysvětlil ministr Hideki Moronuki. Podle agentury Kyodo by to však měla vláda oficiálně oznámit příští týden.

Japonsko by muselo svůj odchod oznámit do konce roku, přičemž skutečně by z IWC odešlo k 30. červnu 2019. Země ročně uloví 200 až 1200 velryb.

Záchrana milionů velryb

V roce 1986 se členové IWC dohodli na moratoriu ohledně lovení velryb, aby se jejich uvadající populace znovu zvýšila. I nadále by ho však po odchodu z IWC svazovalo několik mezinárodních práv. Letos v září Tokio požadovalo, aby IWC stanovilo určité kvóty pro lovení. Proti návrhu však tehdy hlasovalo 41 účastníků zasedání IWC v brazilském městě Florianopolis.

Norsko a Island moratorium zcela ignorují a ročně zabijí několik stovek zvířat. Jsou proto klíčovými příznivci japonské snahy. Ta původně počítala s uvolněním podmínek a nahrazení plošného zákazu speciálními kvótami pro druhy s dostatečně početnými populacemi.

V současné době jsou stavy velryb pečlivě monitorované, díky tomu mají vědci i vlády dostatek údajů o tom, jaké jsou jejich početní stavy. Mnoho druhů je stále ohrožených, ale například plejtváci malí, které Japonsko loví nejčastěji, ohrožení nejsou – v antarktických vodách jich žije přibližně půl milionu. Zákaz velryb pomohl udržet naživu za třicet let několik milionů velryb.