Dnešní rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování reaktorů poničených přírodní katastrofou. Voda je nyní v nádržích v areálu elektrárny, jejich kapacita však bude naplněna na podzim 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody, jež bude značně rozředěna, do oceánu bude trvat zřejmě desítky let; doba bude záviset na tom, jak podaří reaktory vyřazovat z provozu.

Podle agentury Reuters je v nádržích téměř 1,3 milionu tun kontaminované vody. Japonci ji čistí pomocí filtračního systému, který odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia - izotopu vodíku, jenž se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při návštěvě elektrárny loni v únoru prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.

Obavy o životní prostředí

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí. S vládním plánem rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.

Proti je také Jižní Korea, která si kvůli japonskému rozhodnutí dnes předvolala japonského velvyslance v Soulu. "Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací," uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea, která již nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy, rovněž hodlá zvýšit vlastní měření radioaktivity v oblasti. Své obavy vyjádřily také Tchaj-wan nebo Čína, jež japonský krok označila za "extrémně nezodpovědný".

Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou odpovídající všem globálně přijímaným bezpečnostním standardům. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.

Japonsko plán vypouštění kontaminované vody z Fukušimy zveřejnilo zhruba tři měsíce před začátkem letní olympiády v Tokiu. Některé soutěže by se měly konat pouhých 60 kilometrů od elektrárny. Bývalý premiér Šinzó Abe nicméně v roce 2013 ujistil Mezinárodní olympijský výbor, že situace v elektrárně je pod kontrolou a že Fukušima nebude mít na olympijské hry negativní dopad.

Ničivá tsunami

Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.

Tsunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladící systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.