Krok Tokia vyvolal kritiku ochranářských sdružení, ale také Austrálie či Nového Zélandu. Komerční lov velryb zakázala IWC v roce 1986 poté, co byly některé druhy téměř vyhubeny. 

Součást kultury

Japonci, kteří jsou členy IWC od roku 1951 tvrdí, že lov a následná konzumace velryb je dlouholetou součástí kultury země. Země přešla v roce 1987 na "lov pro vědecký výzkum", což mnozí ochranáři kritizovali.

Japonsko také opakovaně uvádělo, že jeho cílem je obnovení lovu komerčního. Podle Tokia se stavy velryb zvýšily natolik, že to je možné, IWC ale žádosti Japonců odmítá. Naposledy tak učinila při svém zasedání v září.

„Od července 2019, poté, co vystoupení (z IWC) nabude 30. června účinnosti, bude Japonsko provádět komerční velrybářství v rámci svých teritoriálních vod a své výlučné ekonomické zóny a přestane odchytávat velryby v Antarktickém oceánu,“ citovala agentura Reuters z prohlášení vládního tajemníka Sugy.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v roce 2014 rozhodl, že by Japonsko mělo zastavit velrybářskou činnost ve vodách u Antarktidy, protože vyhodnotil, že Japonci kytovce nechytají kvůli výzkumu. Asijská země se ale po roční přestávce k lovu v této oblasti vrátila, přičemž vláda omezila jeho rozsah na 333 tamních velryb ročně.

Vážné důsledky

O tomto kroku ze strany Japonska se spekulovalo už dříve. Skupiny ochránců zvířat však varují, že bude mít vážné důsledky. Znamená to, že Japonsko bude moci volně lovit i vzácné druhy, které IWC v současné době chrání. Rozhodnutí tak zvedlo vlnu kritiky. 

Reuters uvádí, že od Japonska, které ve své diplomacii klade důraz na multilaterálnost, je to neobvyklý krok.

„Dnešní prohlášení se vymyká kurzu mezinárodního společenství, nemluvě o opatřeních, která je potřeba činit v zájmu ochrany budoucnosti našich oceánů a těchto majestátních stvoření,“ uvedla mezinárodní organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace. Vyzvala Japonsko, aby obnovilo spolupráci s IWC a usilovalo o zavedení nových opatření pro ochranu mořského života.

Australská ministryně zahraničí Marise Payneová a ministryně životního prostředí Melissa Priceová vyjádřily nad rozhodnutím zklamání. "Austrálie je nadále rozhodně proti všem formám komerčního a takzvaného "vědeckého "lovu velryb," uvedly ve společném prohlášení. Podle ochránců zvířat bude Japonsko "fungovat zcela mimo hranice mezinárodního práva." "Japonsko jde cestou pirátského a velrybářského národa se znepokojujícím přehlížením mezinárodních pravidel," řekla Nicola Beynon, šéfka kampaní Humane Society International v Austrálii.

Kritika na summitu

Japonská pobočka organizace Greenpeace rovněž naléhá na vládu, aby své rozhodnutí přehodnotila. Varovala rovněž, že Japonsko riskuje rozsáhlou kritiku i během nadcházejícího summitu G20 v červnu, jemuž bude předsedat. "Je zřejmé, že vláda s tímto oznámením přišla schválně na konci roku, mimo pozornost světových médií, ale svět vidí, o co tu jde," řekl Sam Annesley, výkonná ředitelka Greenpeace v Japonsku. 

"Dnešní prohlášení není v souladu s mezinárodním společenstvím, natož aby byla chráněna budoucnost našich oceánů a těchto majestátních tvorů," dodala.

Japonští představitelé uvádějí, že z IWC, jejímž cílem by měla být udržitelnost lovu, se stala protivelrybářská organizace. Kritizují údajný nedostatek tolerance k rozdílným pohledům na velrybářství a také neschopnost vyřešit dlouhodobý rozkol mezi ochránci velryb a stoupenci jejich lovu.

Mnoho pobřežních komunit v Japonsku lovilo velryby po staletí. Spotřeba v zemi však výrazně stoupla po druhé světové válce, kdy se staly hlavním zdrojem masa. Podle BBC v posledních letech klesá. Japonské noviny Asahi uvedly, že v současnosti činí velrybí maso zhruba 0,1 procenta veškerého masa prodaného v Japonsku. 

S moratoriem IWC z roku 1986 se neztotožňují také Norsko a Island, tyto země ale pokračovaly v komerčním lovu velryb, „aniž by používaly vědu jako výmluvu“, uvádí televize CNN.