Obě věže Světového obchodního centra nespadly v důsledku nárazu letadel a následného požáru, ale byly strženy řízenou demolicí. Řízeně odpálena byla také budova WTC 7 v jejich blízkosti, která spadla, i když do ní žádné letadlo nenarazilo. K jejímu stržení došlo nejspíše proto, že se v ní nacházelo mozkové centrum celé operace a bylo třeba zakrýt stopy. Do Pentagonu nenalétl letoun, ale dálkově řízená střela. Let číslo 93 nebyl únosci nasměrován k zemi kvůli vzpouře cestujících, ale sestřelilo ho jiné letadlo.

Chálid Šajch Muhammad na snímku, který při pátrání po něm zveřejnila FBI.
Kauza Chálid Šajch Muhammad: Jak „vůdce 11. září“ proklouzl FBI mezi prsty

Zhruba tak vypadají už dvacet let stěžejní konspirační teorie, podle nichž mělo být 11. září rafinovaným spiknutím americké vlády, popřípadě kolosálním pojišťovacím a finančním podvodem, eventuálně vzniklo v důsledku kombinace všech těchto motivů. Tento materiál nemá takový prostor, aby všechny do hloubky rozebral, přesto se však pokusíme u nich zastavit.

Průběh událostí

Pro začátek připomeňme, jak celá událost probíhala. Severní věž Světového obchodního centra (WTC 1) byla zasažena uneseným letounem jako první v 8:45 místního času. Náraz letadla přímo zdemoloval pět pater, konkrétně patra 94 až 98. Asi o 18 minut později, v 9:03 místního času, nalétlo letadlo do jižní věže (WTC 2) a zničilo sedm pater (78 až 84). Celkem bylo v obou věžích při nárazu letadel poškozeno nejméně 12 pater, v nichž vypukl požár.

Miniseriál Deníku věnovaný 20 letům od útoku na „dvojčata“ v New Yorku najdete ZDE

V 9:37 si dalšího obřího dopravního letadla všimli řidiči v dopravní zácpě poblíž Pentagonu. Toto letadlo narazilo v nízkém letu do sídla ministerstva obrany Spojených států.

V 9:23 dostali zprávu o únosu letadel a nárazu do Světového obchodního centra také piloti letu číslo 93 aerolinek United Airlines, kteří odstartovali o 41 minut dříve. Zpráva je varovala, aby si dali pozor na vpád do kokpitu. K tomu však o pět minut později opravdu došlo. Únosci se zmocnili letadla a měli v plánu pravděpodobně narazit do důležité budovy ve Washingtonu, buď do Bílého domu nebo do sídla amerického Senátu. Cestující se však z mobilní komunikace se svými blízkými dozvěděli o osudu WTC, pochopili, že únosci mají v plánu sebevražednou misi, a rozhodli se dobýt kokpit, což potvrdily nahrávky uchované v černých skříňkách.

Teroristické útoky v USA 11. září 2001.
Dvacet let od 11. září: New York nemá „dvojčata“, ale půlkilometrovou budovu

V 10:02 se únosci pod tlakem rozhodli nasměrovat letadlo k zemi. V 10:03:10 letoun havaroval na pennsylvánské louce nedaleko vesnice Shanksville, asi 20 minut letu od Washingtonu.

Asi v 10:05 se začala hroutit jižní věž Světového obchodního centra (WTC 2) – 62 minut poté, co došlo k nárazu. A zhruba v 10:28 místního času se k zemi začala sesouvat i severní věž (WTC 1) – 105 minut po nárazu.

V pět hodin odpoledne, tedy víc než sedm hodin po útocích, se zřítila také nižší sedmačtyřicetipatrová budova WTC 7, na jejíž střechu padaly hořící trosky. Všechny ostatní budovy na místě Světového obchodního centra (WTC 3, WTC 4, WTC 5 a WTC 6) byly ten den vážně poškozeny.

Pád obou věží

Tím se dostáváme ke konspiračním teoriím. Podle jedné nemohly obě věže spadnout jen v důsledku nárazu letadel a požáru (s nárazem letadel počítala již vlastní konstrukce budov a požár nebyl tak silný, aby roztavil ocelové nosníky). Věže tak musely být údajně řízeně odpáleny, a to prý konkrétně materiálem zvaným nanotermit, jehož přítomnost údajně dokazoval nález kuliček roztavené oceli v troskách. Řízený odpal mají dokazovat také „obláčky“ objevující se na některých videích vždy v patrech, jež se vzápětí zhroutí – jsou to prý známky explozí.

Oficiální vysvětlení: Instalace náloží by se jen těžko dala jakkoli utajit, jde o velmi složitou operaci vyžadující několik týdnů práce na mnoha místech budovy. Kuliček roztavené oceli se nenašlo tolik, aby se to dalo považovat za důkaz odpalu všech nosníků. Vzniknout mohly i při běžném svařování. Požár nemusel nosníky roztavit, stačilo, aby je oslabil (až polovinu své nosnosti ztrácejí již při 600 stupních, přičemž požáry ve WTC dosahovaly až 980 stupňů). Náraz letadel navíc zpřetrhal protipožární izolaci, takže ocel byla více vystavena ohni. Prohnutí pater pak způsobilo, že vršek budovy povolil a začal padat dolů. Obláčky v patrech vytvořil prach a drcené trosky hnané stlačovaným vzduchem, jak se budova hroutila.

Pád WTC 7

Deník proti fake news.Deník proti fake news.Zdroj: DeníkPodle konspirační teorie musela být WTC 7 odpálena, protože do ní nenarazilo žádné letadlo a nevypadala ani poškozena. Pád budovy navíc ohlásila předem reportérka BBC Jane Standleyová ve chvíli, kdy budova ještě stála za ní – zřejmě tedy někdo oznámil pád budovy předem, protože věděl, že má spadnout. Ve skutečnosti se budova zřítila až 23 minut poté, co to Standleyová oznámila. Majitel budov WTC Larry Silverstein navíc ještě před pádem WTC 7 pronesl výrok znějící jako: „Měli jsme už řadu ztrát na životech, bude lepší to strhnout.“

Kontrola na letišti.
Teror z 11. září zcela změnil bezpečnost letů. Dnes se sleduje i chování lidí

Oficiální vysvětlení: Poškození budovy troskami padajícími z obou věží bylo ve skutečnosti vážnější, než se při pohledu z ulice (odspodu) zdálo. V budově ve skutečnosti prorazily otvor do hloubky zhruba deseti pater. Poškození vyvolalo požár, který nic nehasilo, protože předchozí pád „Dvojčat“ přerušil přívod vody a vyřadil „sprinklery“, tedy automatický hasicí systém. Nemá logiku, aby případní spiklenci oznamovali své spiknutí médiím předem – omyl Standleyové vznikl běžným zmatkem při velké katastrofě. Silverstein se hájil, že neřekl, že bude lepší „to strhnout“, ale že měl na mysli „je stáhnout“, ve smyslu stáhnout hasiče z budovy (v obou případech se v angličtině dá použít slovo „pull“).

Nálet do Pentagonu

Podle konspirační teorie způsobila poškození Pentagonu řízená střela, nikoli letadlo. Zastánci tohoto názoru argumentují záběrem bezpečnostní kamery zachycující explozi, na němž prý není letadlo vidět, a tím, že díra v budově odpovídá spíše raketě než letadlu. Trosky letadla byly prý dodány až dodatečně.

Oficiální vysvětlení: Záběry pouličních kamer nejsou příliš kvalitní a především snímají s frekvencí jeden obrázek za vteřinu, proto není letadlo příliš zřetelné – vzhledem k úhlu kamery je navíc částečně kryje terén. Nálet však potvrdily tisíce očitých svědků, kteří také začali okamžitě místo nárazu fotografovat. Je vyloučené, aby tam v takové situaci někdo dopravoval zbytky letounu dodatečně.

Pád letu číslo 93

Nejhrdinštějším příběhem zmiňovaným v souvislosti s 11. zářím je příběh čtvrtého uneseného letadla, letu č. 93, jehož pasažéři se díky mobilní komunikaci dozvěděli, že předchozí unesená letadla narazila a že únosci jsou na sebevražedné misi. Rozhodli se pak zaútočit na kokpit, který únosci ovládli, a pokusili se zmocnit se letadla. Únosci však strhli letadlo k zemi.

Podle konspirační teorie je tento příběh vymyšlený a letadlo prý bylo odpáleno řízenou střelou vzduch-vzduch. Svědci údajně viděli bílý letoun, jenž prý proletěl nízko nad místem havárie těsně poté, co letadlo spadlo. Podle zastánců spiknutí let č. 93 buď sestřelil, nebo srazil elektronickým útokem. Dalším potvrzením teorie má být prý to, že jeden z motorů zříceného letadla se našel prý daleko od ostatních trosek, takže ho letoun musel ztratit dřív – například v důsledku toho, že jej ustřelila raketa.

Chálid Šajch Muhammad na snímku, který při pátrání po něm zveřejnila FBI.
Kauza Chálid Šajch Muhammad: Jak „vůdce 11. září“ proklouzl FBI mezi prsty

Oficiální vysvětlení: Nedaleko od místa nárazu letadla do země jeden letoun opravdu prolétal, šlo ale o běžné obchodní letadlo Dassault Falcon 20 vlastněné oděvní společností VF Corp. z Greensboro. A pokud jde o ten motor, podle expertů došlo pouze k tomu, že jeden z ventilátorů motoru od místa havárie sklouzl z kopce do spádové pánve, jižním směrem, tedy ve směru pohybu letadla. A nedopadl nijak daleko, jen asi 275 metrů.

„Na tom není nic neobvyklého, že motor při nárazu odletí po zemi dál,“ uvedl pro server Popular Mechanics Michael K. Hynes, odborník na letecké nehody. „Mluvíme-li o velmi vsokých rychlostech od 800 kilometrů v hodině výš, dělá to v přepočtu na vteřiny 200 až 250 metrů za vteřinu. Takže pokud něco narazilo do země s takovou energií, odrazit se a odletět dalších 275 metrů by trvalo jen pár vteřin.“