V mešitě se k ranním modlitbám shromáždily tisíce věřících a před svítáním vstoupila do areálu také izraelská policie, uvedla agentura AP s odvoláním na islámskou nadaci Vakf, která místo spravuje. Policisté tvrdí, že do areálu přišli, aby rozehnali dav, který házel kameny na nedaleké modlitební místo u Zdi nářků, napsala agentura Reuters.

"Do jeruzalémských nemocnic bylo převezeno 153 raněných a desítky dalších byly ošetřeny na místě," oznámil zástupce palestinského Červeného půlměsíce.

Izraelská policie zadržela asi 400 lidí, uvedla s odkazem na nevládní organizaci Klub palestinských vězňů agentura AFP.

Ruská válečná loď Moskva na snímku z 11. září 2008.
Ruská válečná lodi... Křižník Moskva šel ke dnu, uvedly ruské tiskové agentury

Na videozáznamech, které kolují po internetu, je podle AP vidět, jak Palestinci házejí kameny a policie používá slzný plyn a zábleskové granáty. Na dalších videích jsou vidět věřící, kteří se zabarikádovali uvnitř mešity.

Izraelská policie tvrdí, že její příslušníci čekali, až skončí ranní modlitby, a až potom vstoupili do okrsku Chrámové hory, aby rozehnali dav, který začal házet kameny na Zeď nářků pod horou. Část Palestinců se zabarikádovala v mešitě Al-Aksá a odtud házela na Izraelce kameny. Izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení zdůraznilo, že do Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu, Izraelci nevstoupili. Ze záběrů je ale vidět, že policisté na půdě mešity byli a zatkli tam několik lidí. V policejním prohlášení se uvádí, že policie chce udržet klid a umožnit věřícím pomodlit se.

Stovky podezřelých

Několik hodin po začátku střetů policie oznámila, že násilnosti ukončila a zatkla "stovky" podezřelých. Mešita byla znovu otevřena a podle nadace Vakf se hlavních pátečních modliteb v poledne zúčastnilo přibližně 60 tisíc lidí. Povolení ke vstupu měli podle dříve ohlášených pravidel jenom ženy a děti a muži starší 50 let.

Dnes je druhý pátek ramadánu a se západem slunce zároveň začíná židovský svátek pesach. Izrael kvůli němu odpoledne až do neděle uzavřel Západní břeh Jordánu. Palestinci se mohli přijít do Jeruzaléma pomodlit, ale do uzávěry, která začala v 15:00 SELČ, se měli na Západní břeh vrátit. Izrael nevylučuje prodloužení uzávěry i příští týden.

Záminka? Obětování zvířete

Jednou z příčin dnešních nepokojů a napětí byla zpráva, podle níž se dnes chystali radikální židé na Chrámové hoře provést obřad obětování zvířete. Aby tomu zabránili, strávilo asi 1000 Palestinců noc v Al-Aksá. Nadace Vakf ve čtvrtek oznámila zatčení dvou věřících, u nichž panovalo podezření, že jsou převlečení židé. Ukázalo se ale, že jde o muslimy. Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás varoval před prováděním židovského rituálu na Chrámové hoře, protože by to podle něj vedlo k nebezpečnému a nezvladatelnému stupňování násilí.

Ke klidu a zdrženlivosti dnes vyzvala i francouzská diplomacie. "Francie vyzývá k respektování a zachování historického statusu quo svatých míst v Jeruzalémě a připomíná zásadní roli Jordánska v tomto ohledu," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí podle AFP. "Vyzýváme k maximální zdrženlivosti a vyhýbání se všem formám násilí," dodal.

Ukrajinské město Buča nedaleko Kyjeva
Rusko už způsobilo Ukrajině škody přes půl bilionu dolarů. Platit je musí Rusové

Komplex, jemuž židé říkají Chrámová hora a muslimové Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), bývá častým místem izraelsko-palestinských střetů. Stojí na ní muslimská svatyně Skalní dóm a mešita Al-Aksá a dříve na ní byl židovský chrám, jehož pozůstatkem je Zeď nářků, která tvoří část stěny hory. Izrael horu stejně jako zbytek východního Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a později v rozporu s mezinárodním právem anektoval.

Napětí se v posledních týdnech zvýšilo po sérii útoků Palestinců, při nichž bylo v Izraeli zabito 14 lidí, poznamenala AP. Izrael podnikl vlnu zatýkání a vojenských operací na okupovaném Západním břehu Jordánu, což vyvolalo střety, při nichž bylo zabito 16 Palestinců.

Palestinci nyní mají stejně jako ostatní muslimové ramadán, během něhož obvykle v Izraeli sílí jejich protesty. Loni palestinské střety s izraelskými bezpečnostními složkami podnícené očekávaným soudním verdiktem o vystěhování palestinských rodin přerostly nakonec v jedenáctidenní válku Izraele s radikálním hnutím Hamás v palestinském Pásmu Gazy.