Pohledem Jiřího Vojáčka: Putin žije Waterloo osamoceného muže

Západní političtí představitelé až doposud nedokázali svým občanům vysvětlit, proč je tato válka důležitá. Daňové poplatníky přirozeně unavuje platit účet za nekonečný přísun vybavení a munice a je třeba je přesvědčit, že jejich další podpora je nezbytná pro zájmy jejich vlastních zemí. Lidová podpora již vykazuje známky ochabování a trhliny se budou prohlubovat, pokud západní představitelé budou mlčet o tom, co je v sázce.

Pohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkRostoucí ochota členů NATO dodávat Ukrajině těžkou techniku, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství, naznačuje, že se západní politici dovtípili. Jsou pochopitelně stále opatrní, protože Putin by vždy mohl hypoteticky odpovědět úderem na území NATO nebo použitím jaderných zbraní na Ukrajině.

Tajemství potopení křižníku Moskva odhaleno. Ukrajině pomohla i příroda

Tyto obavy jsou důvodem, proč např. Američané nechtějí Ukrajině dodávat rakety delšího doletu a proč požadují záruky, že Ukrajina nepoužije zbraně NATO k úderu na ruské území. Členové NATO jsou však po dlouhých tahanicích s Německem definitivně ochotní dodávat tanky, bojová vozidla pěchoty, dělostřelectvo a smrtonosnější bezpilotní letouny. Plus dávat Ukrajině povolení k úderům na vojenské cíle na ruském území zbraněmi, které si Kyjev vyrobil doma.

Proč se postoj NATO změnil?

Občany západních zemí je třeba přesvědčit, že jejich pokračující podpora Ukrajiny je nezbytná pro jejich vlastní zájmy. Když Němci, Francouzi, Italové, Španělé, Britové, Poláci nebo Američané vidí, jak tvrdě a úspěšně Ukrajina bojuje, všichni chápou, že tak Ukrajina vlastně testuje, jak budou všechny západní armády jednou bojovat na nových, na informace bohatých bojištích. Tato zpětná vazba pomůže členům NATO připravit se na budoucí války a na Západě jsou si toho všichni dobře vědomí.

Dochází také k poznání, že Rusko udělalo víc než jen to, že se pokusilo silou zvrátit uspořádání po studené válce. Kreml prosazuje strategii postavenou na válečných zločinech: únosy, znásilňování a zabíjení civilistů.

Opakovaně zasahuje civilní cíle bez ohledu na životy nevinných a ze všech sil se snaží odpojit teplo a elektřinu nejen na Ukrajině, ale v celé Evropě.

A konečně, členové NATO, zejména Francie a Německo si postupně uvědomili, že stabilní kompromisní řešení dosažené jednáním je pravděpodobně nemožné. Putin by jen využil čas k přeskupení sil a přezbrojení před obnovením útoku a Ukrajina by kompromisy ohledně vlastního území stejně nikdy nepřijala.

Co se děje na bojištích?

Ačkoli se ruská armáda u Bachmutu snaží, seč může, jde jen o epizodu. Bachmut není strategicky významný, jako jsou Charkov, Kyjev nebo Oděsa. Půda nyní pevně zmrzla, zejména na východě a ukrajinské tanky a dělostřelectvo se opět začínají dávat do pohybu. Měkká půda přitom neovlivnila Rusko, které se spoléhá na útoky lidské vlny postradatelných vojáků a masivní útoky bezpilotních letounů íránské výroby. Co však Rusy dlouhodobě strategicky zpomaluje, jsou tenčící se zásoby přesných zbraní…a branců.

Maskovaná monstra a Rusové ve smrtící pasti. Ukrajinci popsali obří bitvu tanků

Putin toho se zbraněmi moc nezmůže, ale může něco udělat s lidskou silou. Navzdory politickému nebezpečí provedl dva odvody (letní a zimní) a po novém roce zřejmě tajně zahájil další kolo mobilizace. Jedna věc přitom je, že shromažďuje muže z odlehlých oblastí. Něco jiného je totiž stahovat je z ulic Moskvy a Petrohradu, politického srdce země. Putin by to udělal jen tehdy, kdyby si myslel, že prohrát válku by bylo ještě nebezpečnější. Přesně taková perspektiva mu hrozí, pokud bude Ukrajina na jaře a v létě pokračovat ve svých ziscích, a zejména pokud bude hrozit, že znovu získá Krym.

Právě teď Rusko opět pokračuje v neúspěšné a nesmírně nákladné snaze dobýt město Bachmut, což je součástí pokusu o dosažení hranic povstaleckých republik. Mezitím Ukrajina pomalu postupuje na dvě města dále na severu: Kreminna a Svatove. Tato města a dálnice, která je spojuje, představují další kroky na východ po říjnovém dobytí Lymaně.

Boje o Bachmut, Soledar, Kreminnu a Svatove jsou charakteristické pro strategie obou stran. Rusko používá hrubou sílu, a navíc dělostřelectvo a bezpilotní letouny k naprostému zničení ukrajinských měst, lidí a základní infrastruktury. Ukrajina používá přesné zbraně a speciální jednotky k likvidaci klíčových ruských logistických uzlů, velitelských center a soustředění vojsk. Moudře se snaží vyhýbat se přímým střetům velkých jednotek, které nahrávají ruským silným stránkám. Jsou však ochotni bojovat v Donbasu, aby zabránili Rusku rozšířit svou územní kontrolu.

Co čeká Ukrajinu dál?

Pokud na severu dobudou linii Kreminna-Svatove, přiškrtí ruské zásobovací trasy do Donbasu. Poté půjdou po logistických uzlech, a to buď na východ do Starobilska, nebo na jih do Lysyčanska. Cíl je v obou případech stejný: postupně vytlačit Rusko z Donbasu odříznutím jeho zásobovacích tras.

Ještě důležitější je nadcházející bitva dále na jihu, která začíná v oblasti Záporoží. Cílem je zde hlavní logistické centrum Melitopol a možná i přístavní město Berďansk. Rusové si jsou dobře vědomi jejich významu a zakopali se na jejich obranu. Dobytí Melitopolu bude stejně obtížné jako dobytí Chersonu, ale stejně a možná i mnohem více důležité. Ukrajinský úspěch by byl rozhodující, protože by rozdělil ruskou armádu na dvě poloviny a jižní část (pod Melitopolem) by zůstala bez pozemního mostu do Ruska pro zásobování a posily. Přerušení tohoto spojení by téměř znemožnilo obranu Krymu, když už nyní víme, že Rusové nejsou schopní ochránit most přes Kerčský průliv.

Jsou ničivé a Ukrajina díky nim nepadla. Vývoj války ovlivnily i superzbraně

Nadcházející boj o Krym bude mít pro výsledek války naprosto kruciální význam. Rusové jej považují za součást své národní identity a zásadní pro svůj status námořní velmoci. Jeho ztráta by pro Putina politicky znamenala naprostou katastrofu. Nebude v klidu odcházet na odpočinek do dači v Jaltě, spíš bude muset utíkat před rozzuřeným davem.

V tomto okamžiku vítězství však zároveň spočívá největší nebezpečí pro Ukrajinu a Západ. Tváří v tvář vojenské porážce by byl Putin v pokušení poštvat na své zahraniční protivníky třeba celá nebesa, aby odvrátil osobní katastrofu. Přijít na to, jak nechat Ukrajinu zvítězit a nepřivést přitom svět do jaderné války, je teď největším strategickým úkolem Západu.

Na jeho úspěchu závisí sama budoucnost západní civilizace.