Jihokorejský dokument podle agentury AP poprvé za poslední roky neoperuje ve vztahu ke KLDR s termíny jako „nepřítel“, „současný nepřítel“ nebo „úhlavní nepřítel“. Ministerstvo však i nadále upozorňuje na severokorejské zbraně hromadného ničení, které jsou podle něj „hrozbou pro mír a stabilitu na Korejském poloostrově“. 

Za úhlavního nepřítele označil Soul svého severního souseda poprvé v roce 1995 poté, co Pchjongjang pohrozil, že jihokorejskou metropoli promění v „moře ohně“. Během diplomatických jednání na počátku 21. století však Jižní Korea od užívání termínu ustoupila.

Znovu Soul začal KLDR označovat za nepřítele v roce 2010, kdy při severokorejských útocích zahynulo celkem 50 Jihokorejců. Tato terminologie byla od té doby zdrojem řady konfliktů mezi oběma zeměmi. Pchjongjang považoval označení za provokaci, která demonstruje nepřátelské úmysly Jihu.

Uvolnění napětí

Liberální jihokorejský prezident Mun Če-in však od svého nástupu do funkce v květnu 2017 usiluje o prohloubení vazeb se Severem. Vzájemné hrozby tak nahradila série diplomatických jednání, která vyústila ve trojici setkání lídrů s vůdcem KLDR Kim Čong-unem.

Výsledkem společných jednání bylo postupné uvolňování napětí, díky němuž mohly obě Koreje odstranit část strážních stanovišť podél přísně střežené hranice, vytvořit v hraničním pásmu neutrální zóny a demilitarizovat společnou pohraniční vesnici Pchanmundžom.

O vyřešení napjatých vztahů s Pchjongjangem však neusiluje pouze Jižní Korea. Americký prezident Donald Trump chystá v roce 2019 svou druhou schůzku se severokorejským vůdcem, jejíž tématem bude denuklearizace Korejského poloostrova.

Severokorejské vybavení

Jihokorejský obranný dokument podle AP uvádí, že KLDR disponuje 1,28 miliony vojáků, což představuje jednu z největších světových armád. Soul má oproti tomu k dispozici pouze 599 tisíc mužů. Sever zároveň udržuje zhruba 70 procent své armády v aktivní službě a v nedávné době vytvořil novou speciální jednotku, která se má specializovat na atentáty.

Severní Korea navíc údajně disponuje čtrnácti různými typy balistických raket včetně jedné mezikontinentální, kterou země otestovala v minulém roce. Podle dokumentu však není jasné, zda se Pchjongjangu podařilo překonat poslední technologické překážky, které mu bránily ve výrobě zbraní schopných zasáhnout pevninskou část USA.

Ministerstvo obrany zároveň uvádí, že Sever disponuje „značným množstvím vysoce obohaceného uranu“, což je surovina umožňující výrobu jaderných zbraní. Pchjongjang může využít také zhruba 50 kilogramů plutonia zbraňové kvality, které by podle civilních expertů vystačilo na výrobu nejméně osmi jaderných bomb.

Od setkání Kim Čong-una s prezidentem Trumpem, které se uskutečnilo v červnu loňského roku v Singapuru, se nepodařilo v oblasti severokorejských jaderných zbraních dosáhnout žádného zásadního průlomu. Naděje tak podle AP přinesla až Kimova návštěva Číny z minulého týdne, na které se podle předpokladů vůdce KLDR domlouval se svým největším spojencem na společném postupu při dalším jednání s Trumpem.