Některá jména nominovaných totiž vyvolávají takové pochybnosti, že celá komise může být smetena ze stolu. Její šéf Jean-Claude Juncker by pak musel přijít s novým návrhem, tak jako se to dříve stalo jeho předchůdci Josému Manuelovi Barrosovi. „Je velmi vysoká šance, že europarlament celou komisi smete ze stolu," citoval na svém blogu Aline Sierpovou 
z Maastrichtské univerzity reportér slovenského listu Pravda Andrej Matišák.

Původně se zdál být největším Junckerovým problémem nedostatek komisařek, což tvrdě kritizoval šéf europarlamentu Martin Schultz.
Nakonec je však mezi nominovanými devět žen, stejný počet jako v končící Barrosově komisi. Hlavní Junckerovou slabinou se však nyní stali konkrétní kandidáti. Zmiňováno bylo jméno Věry Jourové (ANO). Nevládní organizace Corporate Europe Observatory (CEO) už minulý týden upozornila na možný střet zájmů kvůli napojení končící ministryně pro místní rozvoj na šéfa ANO Andreje Babiše, jehož firmy pobírají četné státní subvence.

„Mohu ujistit Evropský parlament, že jsem pečlivě zajistila, že se vyhnu jakýmkoli vazbám na ekonomickou činnost, které by vedly ke střetu zájmů," napsala včera Jourová europoslancům v písemné odpovědi na několik dotazů před „grilováním". Podle portálu Euobserver by Jourové mohlo uškodit 
i dřívější obvinění z korupce, přestože se později ukázalo jako nepravdivé. I tuto věc včera Jourová zmínila. „Když si projdete touto zkušeností, začnete chápat, co to znamená být konfrontován s jasnou nespravedlností. I to je důvod, proč tak odhodlaně zdůrazňuji svobodu jednotlivce, kterou považuji za nejvyšší hodnotu," napsala politička.

Euroskeptik a bývalý lobbista v bankovním sektoru

Je však pravděpodobné, že více než česká kandidátka na eurokomisařku pro justici, spotřebitelská práva a rovnost pohlaví se při „grilování" zapotí jiní kandidáti. Jde například o Brita Jonathana Hilla, který má být komisařem pro finanční stabilitu. Je zjevné, že Juncker nominaci zamýšlel jako gesto vůči Británii, která odmítá větší regulace svého obřího bankovního sektoru a jejíž premiér David Cameron hodlá uspořádat referendum o vystoupení 
z EU.

Pro mnohé europoslance je ale stěží představitelné, že by britský konzervativec, euroskeptik a bývalý lobbista v bankovním sektoru měl zastávat právě tuto pozici. „Je to, jako byste nechali lišku hlídat kurník," komentoval nominaci například německý europoslanec Alexander Graf Lambsdorff.

Pozdvižení obočí vyvolává 
i navržení Pierra Moscoviciho do čela resortu pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla. Kritici někdejšímu francouzskému ministrovi financí vyčítají, že zhoršil rozpočtové problémy země, a těžko tak může být zárukou celoevropského růstu. „Jako ministr neudělal nic, nechal deficit dál růst. Zná EU a je kompetentní, ale ne pro tento post," citovala agentura AFP německého europoslance Herberta Raula. Právě Berlín je zřejmě největším odpůrcem Moscovicovy nominace.
Juncker však nečekané posty pro Francii a Británii hájí. „Jak já to vidím, tak těmi, kdo nejlépe rozumí problémům určitých zemí, jsou ti, kteří z těchto zemí sami pocházejí," nechal se slyšet šéf vznikající komise.

Obchodní aktivity Španěla Cañete

Horké chvilky může před europoslanci očekávat i Španěl Miguel Arias Cañete. Nejen proto, že jeho portfolio energetiky a klimatu by podle mnoha hlasů měli zastávat dva různí lidé, ale také kvůli Cañeteho obchodním aktivitám.

Politik dříve působil v ropných společnostech Petrologis a Ducar a teprve po nátlaku europarlamentu se před slyšením rozhodl prodat akciové podíly v obou společnostech. Přitížit mu může i nařčení ze sexismu. „Debatovat se ženou je složité, protože ukázka intelektuální nadřazenosti může být vnímána jako sexismus," prohlásil letos Cañete.

O tom, že jeden výrok může být pro kandidáta osudný, se přesvědčil v roce 2004 Ital Rocco Buttiglione, který se nestal komisařem kvůli tvrzení, že homosexualita je hřích. Kontroverzní je i nominace dosavadního maďarského ministra spravedlnosti Tibora Navrascicse do čela resortu pro kulturu, vzdělání a mládež. Euroskeptik Navrascics přitom s Bruselem zažil řadu otevřených střetů, mimo jiné kvůli sporným zákonům regulujícím maďarská média 
a justici, které jako člen vlády premiéra Viktora Orbána zavedl.

Velký odpor, paradoxně především u europoslanců ze své země, vyvolává slovinská kandidátka do čela resortu pro energetickou unii Alenka Bratušeková. Dosavadní premiérka se totiž zjevně na post eurokomisařky nominovala sama poté, co její strana prohrála parlamentní volby.

Včera „grilování" absolvovali Švédka Cecilia Malmströmová (obchod), Malťan Karmenu Vella (životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov), Chorvat Nevica Mimic (mezinárodní spolupráce 
a rozvoj) a Němec Günther Oettinger (digitální záležitosti). Očekávalo se přitom, že první den bude spíš zahřívací a nepřinese větší komplikace.

Nejnáročnější chvíle čekají Junckera ve středu, kdy přijde na řadu hned trojice sporných kandidátů (Cañete, Navrascics, Moscovici). Tentýž den podstoupí „grilování" 
i Věra Jourová.