O zamýšlených jaderných zkouškách v řídce osídleném prostoru Hercegoviny a Dalmácie se doposud nikdy veřejně nemluvilo, poznamenal list. Plány prý nebyly realizovány právě kvůli válce a bizarní skutečnosti, že se nepohodli zeť iráckého vůdce Saddáma Husajna a vědec z bývalé Jugoslávie. Ztráceli tak čas kolem vývoje rakety s doletem 300 kilometrů, která měla nést bombu.

Podle Matiče, který po válce také zastával post bosenského premiéra, byla někdejší Jugoslávie již dvakrát blízko k vyrobení atomové bomby. První jaderný program se koncipoval už po skončení druhé světové války a druhý v osmdesátých letech. Klíčovou úlohu přitom hrály Energoinvest a ústav ITEN, který prý „četnici", tedy srbští vzbouřenci, zničili a vykradli hned na začátku války v devadesátých letech.

Večernji list se ptá, kde jsou všechny dokumenty, které se týkaly vývoje jaderných zbraní a rovněž oblastí určených k jaderným testům. Pokud existují, představují podle deníku i dnes velké nebezpečí.