Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K pádu Berlínské zdi přispěl omyl člena politbyra

Berlín/Praha /INFOGRAFIKA/ – Snad v žádném jiném evropském městě se existence železné opony neprojevovala tak zřetelně jako v Berlíně. Více než čtvrt století rozdělovala metropoli na Sprévě betonová bariéra, která bránila exodu obyvatel komunistické NDR do Západního Berlína. Hraniční přechody v Berlínské zdi byly natrvalo otevřeny před 25 lety, 9. listopadu 1989.

6.11.2014 1 AKTUALIZOVÁNO 6.11.2014
SDÍLEJ:

Snad v žádném jiném evropském městě se existence železné opony neprojevovala tak zřetelně jako v Berlíně. Více než čtvrt století rozdělovala metropoli na Sprévě betonová bariéra, která bránila exodu obyvatel komunistické NDR do Západního Berlína. Foto: ČTK/AP

Přísně střežená bariéra, oddělující demokratický Západní Berlín, patřící do Spolkové republiky Německo (SRN), od území komunistické Německé demokratické republiky (NDR), vyrostla v ulicích města prakticky přes noc v polovině srpna 1961. Více než čtvrt století se zdálo, že stěna ze železobetonu bude Berlín rozdělovat na věčné časy. Koncem 80. let se však politická situace v táboře socialistických zemí změnila. V čele Sovětského svazu usedl reformě naladěný Michail Gorbačov a o něco později zasedli polští a maďarští komunisté ke kulatému stolu s představiteli opozice.

Organizovaná opozice

Také v NDR se během roku 1989 začala rodit organizovaná opozice, jejímuž vzniku do té doby bránila tajná policie Stasi. V létě 1989 navíc tisíce východních Němců obsadily ambasády SRN v Budapešti, Praze a Varšavě, kde si chtěli vymoci možnost odchodu na Západ. Vládnoucí Jednotná socialistická strana Německa (SED) vedená Erichem Honeckerem přesto nejevila ochotu ke změnám, i když ji před důsledky oddalování politických reforem varoval sám Gorbačov.

Na přelomu září a října propukly v Lipsku pravidelné týdenní demonstrace, jejichž mohutnost rostla geometrickou řadou. Poprvé na nich zaznělo heslo „My jsme národ", jež se posléze stalo symbolem přechodu k demokracii v bývalé NDR.

Na projevy nespokojenosti zareagovalo vedení SED tím, že 18. října vyměnilo zprofanovaného Honeckera za Egona Krenze. Personální obměna spojená s neurčitým příslibem politických reforem ale přišla pozdě. Zatímco opatrný Krenz hodlal postupovat podle zásady „změna neznamená převrat", opozice už žádala vypustit z ústavy článek o vedoucí úloze SED a vypsání svobodných voleb.

Zrušení vízové povinnosti

Na počátku listopadu 1989 zrušila východoněmecká vláda vízovou povinnost pro cesty do Československa. Praha, která od léta 1989 čelila náporu východoněmeckých emigrantů, vzápětí otevřela občanům NDR přechody do západního Německa. Za situace, kdy stačilo sednout do auta a přes Československo odjet do Bavorska, ztratil přísný režim na vnitroněmecké hranici smysl.

Informaci o plánovaném zjednodušení byrokratických procedur pro cesty do zahraničí zveřejnil 9. listopadu člen politbyra SED Günter Schabowski. Učinil tak během živě přenášené podvečerní tiskové konference. Na otázku jednoho z přítomných žurnalistů, odkdy začne nařízení platit, Schabowski odpověděl: „Podle toho, co vím, tak odteď, okamžitě." Mýlil se, ve skutečnosti mělo nařízení platit až od následujícího dne.

Mylná informace se šířila rychlostí blesku. Ještě 9. listopadu večer se u přechodů do Západního Berlína sešly davy východních Němců. V nastalém chaosu začali pohraničníci na několika místech pouštět přes hranici jen na základě osobních dokladů. Ještě v noci byl otevřen také přechod mezi NDR a západním Německem poblíž Lübecku na severu země. Následující den šlo s běžným cestovním pasem překročit hranice i na dalších místech, a lidé začali do nenáviděné betonové zdi vyrážet průchody. Symbol studené války padl a spolu s ním se zanedlouho poroučel i východoněmecký komunistický režim.

Kolik osob zemřelo na zhruba 1400 kilometrů dlouhé hranici mezi oběma německými státy není dodnes jisté. Podle loňské studie historiků z berlínské Svobodné univerzity lze doložit 1129 obětí. Jiný výzkumný tým napočítal dokonce 1684 smrtelných případů. Mezi oběti počítal i příslušníky pohraniční stráže, kteří zemřeli při výkonu služby či v souvislosti s ní spáchali sebevraždu. Samotná Berlínská zeď, která měřila přibližně 155 kilometrů, si podle všeho vyžádala životy 138 osob.

Berlínská zeď.

Autor: ČTK

6.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Miliardový zámek na osobní údaje. Nařízení začne platit za půl roku

Tisková konference ODS po volbě místopředsedů Poslanecké sněmovny
1 11

Fiala neuspěl. „Nepolíbil prsten“

Zpívající rozhodčí a bezdomovcem po své vůli: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 24. listopadu 2017.

Komentář Kateřiny Perknerové: Vojtěch Filip, génius reálpolitiky

Komunistická strana Čech a Moravy vyhrála sněmovní volby. Tedy ne na první dobrou, ale na druhou ano. Ačkoli skončila až pátá se 7,76 procenta hlasů, její předseda Vojtěch Filip dokázal za poslední měsíc to, co nikdo před ním.

Zkoušeli spát bez tepla domova. Akce Noc venku přibližovala bezdomovectví

Žít bez domova, lásky a zázemí je pro většinu z nás nepředstavitelné, přesto řada lidí takové štěstí nemá. Na to upozornila akce Noc venku v Jablonci nad Nisou.

Úsek Pražského okruhu získal kladné stanovisko EIA

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 v pátek získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA). Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Úsek označovaný číslem 511 by se mohl začít v roce 2020.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT