Podle informací ruského deníku Izvěstija prezident Vladimir Putin žádost o dodatečnou vojenskou podporu posoudí, pokud o to Afghánci oficiálně požádají. Sdělil to zvláštní představitel ruské vlády pro Afghánistán Zamir Kabulov. Už dříve se možnost, že Afghánistán o pomoc požádá, projednávala na úrovni ministerstev zahraničí obou států.

Tálibán zahájil jarní ofenzívu

Politická a vojenská situace se v Afghánistánu přiostřuje. Tálibán pohrozil na konci dubna novými teroristickými útoky proti afghánské armádě a zahraničním vojákům. Spojené státy v této souvislosti plánují navýšit počet vojáků v zemi tím, že by vyslali další kontingent v počtu tří až pěti tisíc příslušníků ozbrojených sil USA.

Kábul se nejednou zmiňoval o tom, že v boji s Tálibánem potřebuje podporu. Přední politici státu ujišťovali, že bez Moskvy bude nemožné vnitřní konflikt ustát.

ilustrační foto
Tálibán v ráži: až 150 mrtvých v Afghánistánu

„Pokud by Kábul požádal Ruskou federaci o pomoc, budeme projednávat nejrůznější varianty," řekl Izvěstijím Zamir Kabulov. „Rozhodnutí vydá výhradně prezident Ruské federace."

O konkrétní vojenskou podporu se na ruské ministerstvo zahraničí obrátil už 14. dubna 2017 ředitel oddělení politiky a strategického plánování afghánského ministerstva zahraničí Muhammed Chajdari. Tématem jednání bylo zásobování a výcvik afghánských vojáků a policistů. Posuzovala se také možnost servisního zázemí při opravách vrtulníků ruské výroby, které má afghánské vojenské letectvo ve výzbroji. Protože se jednalo jen o neoficiální setkání a prosba má zatím pouze ústní podobu, nelze ji považovat za oficiální akt kábulské vlády.

Zdroj: Youtube

Samopal z Ruska zná každé dítě

Na konci dubna oznámilo hnutí Tálibán tradiční jarní vojenskou ofenzívu a anoncovalo útoky na zahraniční a afghánské vojenské objekty a příslušníky ozbrojených sil. Radikálové zdůraznili, že letos bude ofenzíva zahrnovat klasické vojenské akce, partyzánské diverzní útoky a teroristické přepady a akce.

Baktaš Siavaš, poslanec afghánského parlamentu za provincii Balch, kde také proběhl jeden z největších teroristických útoků Tálibánu, potvrdil Izvěstijím, že bez ruské pomoci se v postupu proti radikálním organizacím Kábul neobejde.

Ashraf Ghani, prezident Afghánistánu
Pentagon zvažuje možnost poslat do Afghánistánu víc vojáků

„Řada představitelů silových resortů Afghánistánu absolvovala studium a výcvik v tehdejším Sovětském svazu," uvedl poslanec. „Kalašnikov znají v každé afghánské rodině. Rusko může našim ozbrojeným silám pomáhat," myslí si poslanec Siavaš.

Situace v Afghánistánu je velice složitá a spíše se zhoršuje. V zemi není aktivní jenom Tálibán, ale také organizace IGIL. Ti všichni kontrolují čtyřicet procent území státu. V roce 2016 zaznamenala OSN smutné prvenství. V Afghánistánu zahynulo nebo bylo zraněno rekordní množství civilních obyvatel v posledních deseti letech – 11 418 lidí.

Megabomba vyvolala odpor

Nedávno provedli tálibánci největší teroristický útok za poslední roky ve městě Mazáre Šaríf, při němž zemřelo přes 200 lidí. Situace v zemi přinutila i Spojené státy, aby deklarovali boj proti teroristům v Afghánistánu všemi dostupnými prostředky a metodami, i těmi nestandardními. 13. dubna 2017 použila americká armáda tzv. Matku všech bomb, nejsilnější nejadernou leteckou pumu, kterou svrhla na podzemní komplex v provinci Kandahár. Puma o váze 10 tun zabila několik desítek tálibánců, ale řada Afghánců přijala tento útok s nelibostí jako provokaci, i když směřoval proti nepřátelům.

Puma GBU-43/B
USA prvně použily "matku všech bomb". Na IS v Afghánistánu

Nestabilní situace na jižní hranici Ruska představuje z pohledu Kremlu nebezpečí pro jeho národní zájmy. I proto rozšiřuje Moskva ekonomickou spolupráci s Kábulem, aby se politická situace v této válkou zmítané zemi stabilizovala.

Vzpomínka na 14 500 mrtvých

Pokud by se Rusko výrazněji znovu zapojilo do vojenské pomoci, mohlo by to vyvolat v zemi negativní nálady. Intervence desítek tisíc sovětských vojáků, která začala v roce 1979, vedla mimo jiné k bojkotu moskevských olympijských her v roce 1980 ze strany USA a dalších západních zemí.
Sovětský svaz vyslal během deseti let vojenské pomoci do Afghánistánu odhadem až čtvrt milionu vojáků, z nichž zahynulo přímo v bojích 9500 vojáků, a na následky zranění zemřely další čtyři tisíce. Mudžahedíni, jak se bojovníci proti sovětské intervenci nazývali, přišli asi o 90 tisíc mrtvých a zraněných. Opozici podporovaly Spojené státy, dodávaly jí zbraně, poskytovali poradce a výcvik. Hnutí se později po sovětském odchodu a pádu režimu postavilo proti Američanům.

Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin.
Stalin se dlouho zdráhal uvěřit útoku Německa na Sovětský svaz

Sověti vyslali v roce 1979 armádu do této středoasijské země pod záminkou „oficiální žádosti o pomoc", jednalo se však o vnitřní politické boje, kdy Moskva podpořila marxistickou vládnoucí stranu. Sovětské jednotky zastřelili tehdejšího prezidenta Amína a dosadili do prezidentského paláce tehdejšího velvyslance Afghánistánu v Československu Babraka Karmala.

Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube