Společnost Harbor Air Seaplanes se kvůli vývoji hydroplánů na elektrický pohon spojila s výrobcem elektromotrů Magnix a společně eletrifikovaly legendární hydroplán Havilland Beaver (Havillandský bobr), který je součástí kanadské historie.

Tato letadla byla vyráběna v letech 1947 až 1967 pro vyhlídkové i průzkumné cesty do kanadské divočiny a dodnes jsou v Kanadě i na Aljašce hojně využívána. V posledních letech slouží zejména pro vyhlídkové lety určené široké veřejnosti, při nichž cestující pozorují ze vzduchu zvláštnosti kanadské fauny: například proslulé tlusté medvědy grizzly v aljašském národním parku Katmai, jenž každoročně pořádá facebookovou soutěž o medvěda, který je nejvypasenější.

Zdroj: Youtube

Společnost Harbor Air Seaplanes ponechala letadlům jejich tradiční vzhled, jenž představuje v Kanadě populární siluetu, ale vybavila své Beavery elektrickým motorem. 

Proudová dopravní letadla nenahradí

„Zatím se jim to vyplácí a uvidíme, kam to povede,“ poznamenal pro server Mashable Bob van der Linden, letecký expert z Národního muzea pro letectví a kosmonautiku Smithonianova institutu, který se na samotném projektu nijak nepodílel.

Flotila elektrifikovaných letadel se podle van der Lindena výborně hodí právě pro vyhlídkové lety s kratším doletem zhruba do 500 kilometrů. Velká dopravní proudová letadla, jež v současnosti dominují komerční letecké přepravě, jsou samozřejmě něco úplně jiného.

„Ptáte se, jestli elektromotory nahradí proudové motory? Určitě ne,“ řekl van der Linden. Zásadní nevýhodou je podle něj hmotnost elektrobaterií - kdyby měly být tak velké, aby byly schopné „utáhnout“ dopravní letadlo, byly by současně příliš těžké.

„Každé letadlo, které vidíte, bylo vyrobeno tak, aby bylo co nejlehčí, hmotnost je nepřítel letecké dopravy. Navíc platí, že při letech na delší vzdálenost dávají lidé obecně přednost letadlům s proudovými motory, protože jsou rychlejší,“ dodal expert.

Na kratší lety se elektromotory hodí

Na druhé straně však podle van der Lindena platí i to, že zavedení elektrifikovaných letadel pro kratší regionální lety by tyto lety jednak ztišilo, jednak by prudce snížilo objem oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší.

Regionální lety na kratší vzdálenosti do 500 kilometrů a méně totiž produkují oproti dlouhým letům až dvojnásobné množství spáleného uhlíku na jeden kilometr. Důvodem je to, že nejvíc paliva se spotřebuje při vzletu, což při kratších letech palivovou spotřebu relativně zvyšuje. 

„Už delší dobu jsem přesvědčen, že budoucnost dopravy obecně a letectví zvláště spočívá v elektrifikaci,“ uvedl v tiskovém prohlášení před demonstračním letem hydroplánu generální ředitel společnosti Harbor Air Seaplanes Greg McDougall. Elektromotorem vybavený hydroplán pak i osobně pilotoval. Jeho slova potvrzuje částečně i van der Linden, který pro tato letadla vidí spoustu příležitostí na specializovaném trhu.

Podle odborníků se letecká doprava podílí na celkové produkci uhlíkových emisí víc než dvěma procenty, tedy větším podílem než většina zemí světa. „Člověk letící z Londýna do New Yorku a zpět vytvoří zhruba tolik emisí co průměrný obyvatel Evropské unie, který celoročně vytápí svůj dům,“ uvedla před časem Evropská komise.