Země javorového listu v současnosti na obranu vydává 18,9 miliard kanadských dolarů, tedy v přepočtu 327 miliard korun. Tato částka by měla v roce 2026 narůst na 32,7 miliard dolarů (566 miliard korun). Podíl výdajů na obranu vůči HDP tím stoupne na 1,4 procent. Navýšení je součástí nového dvacetiletého plánu.

Oznámení přišlo jen den poté, co kanadská ministryně zahraničí Christia Freelandová prohlásila, že Kanada by měla ve světové politice hrát větší roli. Podle ní se totiž USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odklánějí od mezinárodních koalic a čím dál častěji své zájmy prosazují jednostranně. „Mezinárodní vztahy, které se zdály být po sedm dekád neměnné, jsou dnes zpochybňovány," prohlásila Freelandová.

Více peněz kanadské armádě umožní vyměnit svých 77 dosluhujících stíhaček McDonnell Douglas CF-18 Hornet za 88 nových strojů. Návrh předchozí vlády konzervativců přitom počítal jen s 65 novými letouny. Sajjan nicméně odmítl odpovědět na otázku, zdali nové požadavky jeho rezortu povedou ke zvýšení schodku státního rozpočtu.

Srovnání výdajů na obranu u vybranných členů NATO ukazuje, že řada zemí má k dvouprocentní hranici daleko

Požadavek na dvouprocentní podíl zbrojních výdajů na HDP zatím plní jen pět z 29 členů Aliance. Pro současnou americkou administrativu patří toto téma při jednání se spojenci k hlavním. Český ministr obrany Martin Stropnický předpokládá, že do roku 2025 by hranice mohla dosáhnout i Praha, žádný konkrétní víceletý plán však nepředstavil.