Cameron chce odejít do října, navzdory dřívějšímu tvrzení, že nerezignuje ani pokud Britové dají Unii sbohem. Možným kandidátem na jeho post je odpůrce EU a bývalý londýnský starosta Boris Johnson. „Lidé se vyslovili pro demokracii 
v Británii i v Evropě. Země má nyní skvělou možnost schvalovat zákony a rozhodovat o daních v souladu 
s vlastními potřebami," prohlásil Cameronův sok.

Ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska však může brzy být jenom spojené království Anglie a Walesu. Skotové už oznámili vyhlášení dalšího referenda o nezávislosti, chtějí zůstat v EU: 62 procent Skotů v referendu hlasovalo proti vystoupení z EU. „Je nepředstavitelné, že by britská vláda další referendum o nezávislosti zablokovala," řekla skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Obavy mnoha politiků se tak začínají pomalu naplňovat.

Unii nechtějí opustit ani Londýňané, desítky tisíc obyvatel města již požádaly starostu metropole Sadiqa Khana, aby „vyhlásil nezávislost Londýna a jeho kandidaturu na členství v EU".

Také Severní Irové chtějí zůstat v EU. Druhý nejvýše postavený politik země Martin McGuinness ze strany Sinn Féin chce referendum o sjednocení Severního Irska a Irské republiky. Rozpad Velké Británie tak může být během několika let zcela dokonán. Spíše protievropští jsou Velšané.

Euroskeptikové slavili brexit jako velké vítězství. „Troufám si snít o východu slunce nad nezávislým Spojeným královstvím," řekl jejich lídr Nigel Farage. Toho ale stihl první skandál, když v televizi přiznal, že předvolební tvrzení zastánců brexitu o přílivu 350 milionů liber do britského zdravotnictví byla „chyba" 
a nelze s ním počítat.

Brexit

KAMIL POLKO