Krizový stav nastane 22. dubna, který vláda nazvala „den nula“. Informoval o tom časopis Time.
Obyvatelka města Sitaara Stodelová má svůj byt plný kanystrů, ve kterých shromažďuje použitou vodu po sprchování a z pračky. Zalévá s ní pak záchod a květiny. Mladá žena si také přestala holit nohy a k čištění zubů používá jen pár kapek vody.
„Neustále myslím na to, co bude, až nám voda zcela dojde. Zároveň se těším na to, až si budu moci dát pořádnou dlouhou sprchu,“ říká pro NBC News.

Její životní styl se ve druhém největším městě JAR stává pomalu ale jistě standardem.
„Opravdu se bojím. Je obrovské sucho,“ říká její sousedka Petronella van Schalkwyková a pyšní se svými vynálezy, které ušetří pár kapek vody. Myje se vodou z lavoru. Vanu umístila ven před dům, kdyby náhodou pršelo. Pro běžné mytí rukou používá vodu z rozprašovače, ve které je rozpuštěné mýdlo.
„Spousta lidí si myslí, že jsem blázen. Neuvědomují si hloubku našeho problému,“ dodává Schalkwyková.
Polovina lidí ve městě s vodou ale stále nešetří. „Někteří si stále zalévají své trávníky a koupou se ve svých bazénech plných vody a ještě se u toho smějí. Nakonec zřejmě jen zaplatí pokutu. Neskutečně mě rozčilují. Přijde den, ze kterého již nebude návratu.“ rozčiluje se.

„Možná že jde už o apatii, pokud ale nezačne pršet, šetření s vodou je jediná zbraň, kterou máme. Závisí na ní naše přežití,“ říká Xanthea Limbergová, členka vodohospodářského výboru.
Vláda čtyřem miliónům obyvatel města oznámila, že až nastane „den nula“, voda bude pouze na příděl na 200 výdejních místech, kde ji bude střežit armáda. Každý bude mít nárok jen 25 litrů vody denně. Jak dlouho bude tento stav trvat, je ve hvězdách.
Zatím platí omezení 87 litrů na osobu denně. Pro srovnání - v Praze je v současná době spotřeba na osobu asi 108 litrů – nejvíce připadne na osobní hygienu (40 litrů) a WC (24 litrů). Američané spotřebují mezi 300 až 380 litry denně, uvádí americké ministerstvo vnitra.
Po 22. dubnu lidé také budou muset používat suché latríny a „alternativní suché sanitární systémy“. Voda z kohoutků teče zatím v nemocnicích a ve školách, z nichž některé ještě čerpají vodu z vrtů.

Hlavní zásobárnou vody je nádrž Theewaterskloof Dam za městem. Ta však už tři roky vysychá. Krize má několik příčin. Tou hlavní je dramatický nárůst obyvatel. Od roku 1994, kdy skončil režim Apartheidu a v zemi přestala vládnout bílá menšina, narostl počet obyvatel o 80 procent. Rozvoj velkoměsta zcela nerespektoval přírodní podmínky.
Podle klimatologů se jedná o výjimečnou situaci, ke které může dojít jednou za tisíc let. Díky klimatickým změnám souvisejících s globálním oteplováním může podle nich dojít k podobné situaci i na jiných místech na světě.
Vláda však nelení a nespoléhá na to, že jednou déšť přijde. Investuje do odsolování mořské vody a plánuje hlubší vrty, odkud by mohla vodu čerpat.

