Třiasedmdesátiletý Karadžič podle agentury AP během čtení rozsudku neprojevil žádné emoce. Předseda odvolacího tribunálu, dánský soudce Vagn Joensen, při čtení rozsudku uvedl, že byla chyba odsoudit obviněného na pouhých 40 let vzhledem k tomu, že své zločiny páchal „ve velkém měřítku a se systematickou krutostí“. 

Soudci zároveň odmítli odvolání žalobců proti osvobození Karadžiče ve druhém případě genocidy, které se měl dopustit během stejného válečného konfliktu v 90. letech minulého století.

Přímý přenost z vynesení rozsudku sledovali příbuzní obětí srebrenického masakru nejen přímo v soudní síni, ale také na radnici v Sarajevu či přímo v prostorách památníku v bosenské Srebrenici. Rozhodnutí odvolacího soudu podle agentury AP vyvolalo potlesk a radostné výkřiky.

Opačný postoj však zaujímají samo bosenští srbové. Premiér Republiky Srpska, jedné ze dvou částí Bosny a Hercegoviny, Radovan Viškovič označil soudní dvůr v Haagu za politický. „Nikoho nepotrestali za zločiny proti Srbům,“ prohlásil. Podle Srbské demokratické strany, kterou Karadžič založil a během války vedl, je rozhodnutí soudu „neopodstatněné a skandálně nespravedlivé“.

Největší masakr od druhé světové války

Trestní tribunál v Haagu v roce 2016 odsoudil Karadžiče po šesti a půl letech trvajícím procesu ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby včetně genocidy související s masakrem v bosenské Srebrenici v roce 1995. Senát v čele s předsedou O-Gonem Kwonem tehdy uvedl, že se podařilo prokázat, že obžalovaný souhlasil s plánem na eliminaci zajatých mužů muslimské národnosti a neučinil nic, aby zabíjení zabránil.

Události z poloviny července 1995 jsou považovány za jeden z největších masakrů od druhé světové války. „Nejméně 5115 bosenských Muslimů bylo zabito při událostech ve Srebrenici a jejím okolí," konstatoval tehdy v rozsudku předseda senátu ICTY. Podle různých odhadů ale bosenskosrbské síly mohly tehdy povraždit až 8000 mužů, včetně starců a chlapců.

Soudci shledali Karadžiče trestně odpovědným také za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10 tisíc lidí. Mezi oběťmi bylo na 1500 dětí.

Jediným bodem, ve kterém byl Karadžič pro nedostatek důkazů osvobozen, byla genocida spáchaná během války v letech 1992 až 1995 v bosenských městech Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Obě strany se však tehdy proti rozhodnutí odvolaly.

Mladič a Miloševič

Za zločiny spáchané během balkánské války byl v minulém roce odsouzen také velitel bosenskosrbských jednotek Ratko Mladič. Za genocidu a válečné zločiny si vyslechl doživotní trest. Muž známý také jako „bosenský řezník“ byl stejně jako Karadžič souzen mimo jiné za srebrenický masakr. I v tomto případě se obě strany proti rozsudku odvolaly. 

Před soudem stanul v minulosti i bývalý jugoslávský prezident a srbský vůdce Slobodan Miloševič. Vynesení rozsudku se však nedočkal. V březnu roku 2006 utrpěl ve své cele srdeční záchvat, kterému podlehl.