Karadžić v rozsáhlém písemném dokumentu o 874 stranách podle agentury AP zdůrazňuje, že by neměl být souzen, avšak uznává, že jako politický vůdce bosenské Republiky srbské (RS) v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské".

Na druhé straně trvá na tom, že žalobci mezinárodního tribunálu nijak neprokázali, že to byl on, kdo organizoval krutosti, které byly za války páchány.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100.000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Žalobce navrhuje doživotí

Karadžičova obhajovací řeč následuje dva dny po závěrečné řeči žalobce Alana Tiegera. Ten devětašedesáti­letého Karadžiče označil za „hnací sílu" zločinů a navrhl pro něj trest doživotního vězení.

Karadžić dnes podle agentury AFP nařkl žalobce tribunálu, že ze zločinů spáchaných za bosenské války obviňují jen srbskou stranu. „Je to srbský národ, kdo je obviněn, celý srbský národ," prohlásil.

Někdejší prezident RS je u ICTY obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká celkem 11 zločinů, především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10.000 mrtvých.