Karadžić uvedl 50 důvodů pro odvolání proti rozsudku, vynesenému 24. března po šest a půl roku trvajícím procesu. Podle agentury AFP mimo jiné uvedl, že se stal obětí „politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého".

Verdikt ICTY označil Karadžiče trestně zodpovědným především kvůli povraždění zhruba 8000 mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti bosenskosrbskými silami koncem války v létě 1995 v oblasti Srebrenice. Zodpovědnost nese i za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10.000 lidí, z nichž 1500 byly děti.

Senát, který v procesu rozhodoval, shledal nyní jedenasedmdesá­tiletého Karadžiče rovněž odpovědným za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami, včetně „pronásledování, vyhlazování, vražd, deportací, nelidských činů (násilného přemísťování), nezákonných útoků na civilisty a braní rukojmích".

Karadžić je podle obhájce Petera Robinsona přesvědčen, že soudci již předem rozhodli o jeho vině a „vykonstruovali rozsudek tak, aby ospravedlnili tuto presumpci viny". Advokát rovněž uvedl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, „kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".