Soudce Alphonso Orio mu formálně oznámil obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a poskytl mu možnost se k nim vyjádřit. První slyšení se uskutečnilo pouhý den po přesunu Karadžiče do Haagu.

Hladce oholený Karadžić se dostavil k soudu v modrém obleku, v bílé košili a s modrou kravatou. V případě usvědčení mu hrozí doživotní trest. Před tribunálem se hodlá obhajovat sám.

„Mám pouze jednoho neviditelného obhájce. Možnost mít obhájce nabídnutou soudem jsem odmítl,“ prohlásil před soudcem Karadžić.

Třiašedesátiletého Karadžiče zatkli 21. července v Bělehradě 13 roků poté, co vůči němu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vznesl obvinění ze zločinů spáchaných během bosenské války v letech 1992 až 1995.

Karadžič dostal možnost, aby se k obviněním vyjádřil, což mohl učinit buď hned ve čtvrtek, nebo do třiceti dnů.

Karadžić však soudci řekl, že podle jeho informací se připravuje nová žaloba a nemá tedy význam, aby se vyjadřoval k něčemu, co se ještě bude měnit.

To na soudcovu otázku potvrdili žalobci, ale nebyli schopni říci, kdy se jim revidované obvinění podaří sestavit.

Další slyšení bylo stanoveno na pátek 29. srpna.

Mezi nejzávažnější obvinění Karadžiče patří vedoucí úloha při 44 měsíců trvajícím obléhání Sarajeva, kde zahynulo 10 tisíc lidí a při srebrenickém masakru z července 1995, kdy bosenskosrbská armáda popravila 8 tisíc muslimských mužů a chlapců.

Karadžiče dopravili do věznice ICTY ve středu ráno, přičemž hlavní žalobce Serge Brammertz uvedl, že do začátku procesu může uplynout několik měsíců.

„Bude to složitý proces. Obžaloba bude muset předložit značné množství důkazů včetně výpovědí řady svědků,“ uvedl hlavní žalobce Serge Brammertz uvedl, že do začátku procesu může uplynout několik měsíců.

Američané mě chtějí zabít, řekl Karadžić

Karadžić u soudu uvedl, že se obává o svou bezpečnost.

Uvedl, že mu Američané v polovině devadesátých let slíbili beztrestnost, když se stáhne do ústraní. Nabídku měl učinit diplomat Richard Holbrooke, jenž se podílel na přípravě Daytonské dohody, která nakonec válku v Bosně ukončila tím, že ji rozdělila na území jednotlivých národů s centrální vládou v Sarajevu.

„Chci ukázat, proč jsem u tohoto soudu až nyní a ne v roce 1997 či 1998, kdy jsem se chtěl objevit, ale hrozila mi likvidace,“ řekl Karadžić. Podle jeho slov Holbrooke hovořil o jeho zabití. Karadžić dodal, že má strach, že Američané usilují o jeho život stále.