Gecko, po němž kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu pátrá ukrajinská policie, v sobotu ruskou agenturu TASS informoval o údajném sjezdu rusínských skupin, na němž bylo údajně zastoupeno šest rusínských organizací sdružujících celkem 40.000 lidí. „Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda o autonomii," řekl ruské agentuře politik, který nedávno označil boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost za inspiraci pro Podkarpatskou Rus.

Většina rusínských organizací, které měly být na sjezdu zastoupeny, se podle Žulana o akci dozvěděla ze zprávy TASS. Žulanova Národní rada podle listu Ukrajinska pravda reprezentuje 90 procent rusínských organizací, které na Ukrajině oficiálně působí.

„Petro Gecko poslední tři roky až pět let na Zakarpatské Ukrajině vůbec nebyl. Zato od loňska aktivně figuruje v propagandis­tických článcích ruských médií a vzpourách na Ukrajině a separatismu v Zakarpatské oblasti. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání," dodal Žulan.

Rusínská Národní rada měla podle Žulana svůj sjezd v únoru a přijala prohlášení, v němž podporuje kurz Kyjeva na integraci s Evropou, na demokratizaci a decentralizaci ze­mě.

Gecko žádá decentralizaci

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Geckova skupina ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národnostních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku její členové hledají v Kremlu.

Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.