Kasparov vyvázl s pokutou ve výši 1000 rublů (zhruba 800 korun), oznámila agentura AFP. "Nejde o výši pokuty. Je to precedens, neboť teď, pokud mě zatknou podruhé, mě mohou dát za mříže," řekl podle agentury Reuters šachista novinářům po propuštění před soudní budovou, v níž se podrobil výslechu.

Policie zatkla bývalého šachového velmistra a předáka ruského opozičního hnutí Kasparova, když se chtěl zúčastnit demonstrace proti politice prezidenta Vladimira Putina. Spolu s ním bylo podle agentur zadrženo dalších 250 sympatizantů opozice.

Podle agentury DPA ruská policie demonstraci rozehnala masivním násilím. "Pustili se také do babiček a dalších důchodců," tvrdí opoziční poslanec Vladimir Ryžkov.

Kasparova a další zadržené policie odvezla auty z Puškinova náměstí plně obklíčeného pořádkovými jednotkami. Mnozí se nechali v klidu naložit do policejních aut a autobusů, jiní se snažili policistům, kteří jim drželi obušky za krkem, bránit, píše Reuters. Agentura Interfax, která cituje moskevskou policii, napsala, že Kasparov byl zadržen, protože "otevřeně provokoval policisty k použití tvrdých opatření".

Kasparov podle AP prohlásil, že jeho zatčení je jasnou ukázkou sílícího autoritářství v Rusku. "Tento režim se vybarvil a odhalil svou pravou tvář," řekl. "Dnešek je důležitou demonstrací degenerace Putinova režimu," dodal.

Policie zabránila i dalšímu představiteli opozice, bývalému premiérovi Michailu Kasjanovovi, ve vstupu na Puškinovo náměstí, odkud začal plánovaný pochod "Těch, kteří nesouhlasí" moskevskými ulicemi ke Kremlu.

Policie nepovolila konání opoziční demonstrace na Puškinově náměstí, které je jedním z nejznámějších a nejviditelnějších veřejných míst v Moskvě, a nabídla opozici jiné místo. Ta to však odmítla. Povolení sejít se na Puškinově náměstí dostala naopak prokremelská organizace Mladá garda. Jejích členů se sešly poblíž náměstí zhruba dvě stovky a na opozičníky pokřikovali "političtí zaprodanci".

Kasparov stojí v čele opozičního hnutí Sjednocená občanská fronta, které spolu s dalšími opozičními skupinami uspořádalo již několik masových demonstrací proti politice Kremlu. Konaly se nejen v Moskvě, ale také v Petrohradu, kde se má další akce uskutečnit v neděli. I v minulosti se tyto protesty děly za masové přítomnosti policie, nebo jí byly i rozehnány a mnoho lidí bylo zadrženo.

Dnes bylo v Moskvě v pohotovosti devět tisíc policistů, z nichž část byla povolána i z oblastí mimo hlavní město. Mnozí byli v helmách, měli štíty a v rukou obušky. V ulicích vedoucích ke Kremlu byla rozmístěna vodní děla a velká policejní auta.

Opozice kritizuje Putina kvůli centralizaci moci, potlačování demokracie a stíhání občanských skupin. Vláda zase obviňuje Jiné Rusko, že se snaží za pomoci ze zahraničí podkopat stabilitu v zemi před podzimními parlamentními volbami a volbami prezidenta příští rok.

K vystupňování napětí v Rusku přispělo prohlášení ruského miliardáře žijícího v Británii Borise Berezovského, jenž v rozhovoru pro list The Guardian v pátek uvedl, že financuje ruskou opozici, která se připravuje na svržení prezidenta Putina. Připustil, že chystá revoluci, protože demokratickým způsobem režim v Rusku podle něho změnit nejde.

Od nástupu prezidenta Putina k moci v roce 2000 začal Kreml centralizovat moc v Rusku, vytvořil si poslušný parlament, zrušil přímé volby gubernátorů a zpřísnil restrikce vůči občanským skupinám. Kritici Kremlu se nyní objevují ve velkých televizích jen zřídka.

Putin je ale podle průzkumů stále nejpopulárnějším politikem v Rusku. Mnozí jsou mu vděčni za to, že po letech chaosu Rusko za jeho vlády zaznamenalo rychlý ekonomický růst.