Pro více než půldruhého tisíce 
z nich skončila letos riskantní cesta na dně moře. Oproti stejnému období loňského roku to znamená více než devítinásobný nárůst mrtvých. „Každý den ve Středozemním moři dojde 
k masakru," řekl italský premiér Matteo Renzi. O tom, že situace se vymyká kontrole, svědčí i včerejší nouzové volání dalších uprchlických lodí, které obdržela Mezinárodní organizace pro migraci. Volající řekl, že jen na palubě jeho potápějícího se plavidla je na 300 lidí s tím, že 20 z nich už zahynulo.

Další podrobnosti nebyly v době uzávěrky tohoto vydání známy, zpráva ale přišla v době, kdy stále pokračovala pátrací akce po nedělní tragédii u italského ostrova Lampedusa. Při potopení lodi zahynulo podle dosavadních odhadů 700 až 950 uprchlíků. Část jich byla zamčená v podpalubí, vypověděl uprchlík 
z Bangladéše, který jako jeden z mála přežil. Itálie, která je přílivem imigrantů proudících z Libye nejvíc zasažena, hodlá pašeráky tvrdě stíhat. Tamní policie včera ohlásila rozbití převaděčského gangu, podle agentury ANSA jsou mezi zadrženými Afričany i „nejvýznamnější pašeráci osob operující na takzvané libyjské trase". Středomořské země ale varují, že dokud se EU problému nepostaví společně, situace se nezlepší.

O problému včera jednali unijní ministři zahraničí a vnitra. „Z některých návrhů se mi zdá, že bychom měli od (pašeráků) přebírat lidi jako náklad a vozit je dál. To mi připadá špatné," řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) s tím, že lodím by se mělo zabránit vyplout. Premiér 
a jeho stranický kolega Bohuslav Sobotka přesto včera řekl, že ČR je připravená navýšit pomoc uprchlíkům.

Uprchlíci

Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Kitty McKinseyová: Uprchlíci o riziku vědí. Jejich zoufalství pochopíme jen těžko

Počet uprchlíků, kteří se utopili ve Středozemním moři na cestě do Evropy v posledních měsících, dramaticky roste. Co se oproti předchozím rokům změnilo?
Hlavním důvodem jsou pochopitelně války a konflikty 
v zemích, jako jsou Sýrie a Libye. Jde také o místa, jako je Eritrea, kde je nulová svoboda. Ti lidé jsou zoufalí a nepřestanou přicházet kvůli tomu, že cesta je obtížná nebo nebezpečná. Uprchlíci z Afriky chtějí bezpečí, lepší život a svobodu.

Uvědomují si běženci plně riziko, které na moři podstupují?
Nemluvila jsem osobně s nikým z nyní potopených lodí, ale před časem jsem byla v Somálsku, kde jsem mluvila s lidmi, kteří zkoušeli přes moře prchnout třeba už osmkrát. Když jsem jednomu z nich říkala, že tak můžou umřít, podíval se na mě a odpověděl: Ale tady umřu také. Ti lidé moc dobře vědí, jaké riziko podstupují. Myslím, že většina lidí v Evropě, která spí každou noc v posteli, má střechu nad hlavou a jí tři jídla denně, nemůže jejich zoufalství plně pochopit.

Většina těchto lodí vyplouvá 
z Libye, odkud ale nejčastěji jsou uprchlíci na nich? Jde o tři země, které jste zmiňovala na začátku?
Přes Libyi vyplouvají uprchlické lodi především kvůli tomu, že tam panuje chaos. Odplouvající lodě tam nepodléhají žádné kontrole, fakticky tam neexistuje žádná vláda. Uprchlíci ale pocházejí
z nejrůznějších zemí. Přesné statistiky nemám, ale když se podíváte na národnosti lidí, které se Italům podařilo zachránit, jde o lidi ze Sýrie, Eritreje, Somálska, Etiopie 
i z opačného konce Afriky. Všechny tyto země spojuje to, že čelí vážným problémům. A řešením nemůže být vybudování neprostupné bariéry okolo Evropy, ale především řešení problémů v zemích, z nichž lidé utíkají.

Itálie přestala s aktivním vyhledáváním a zachraňováním uprchlíků v nesnázích, vy nyní voláte po tom, aby tuto roli převzala EU. Osvědčil se tento italský projekt?
Italská mise Mare Nostrum byla velice úspěšná, ale také hodně drahá. Je zřejmé, že žádná země nemůže sama nést takové břemeno. Myslím, že i evropská veřejnost stále více vnímá, že není fér žádat po Itálii, Maltě, Řecku či Španělsku, aby kvůli své geografické poloze nesly samy tyto náklady. A není ani fér, aby pak země jako Německo a Švédsko přijímaly více než 50 procent z celkového počtu uprchlíků do Evropy – taková situace přitom nyní panuje. Není přitom pravda, že Evropa se hroutí pod náporem imigrantů. Počet uprchlíků stále není zas tak velký, pokud to porovnáme s počtem obyvatel evropských zemí.

Větší otevřenost hranic by ale podle řady evropských politiků znamenala také pobídku pro pašeráky lidí, aby zvýšili svoji aktivitu. Podle vás by tedy země EU měly svou imigrační politiku uvolnit?
Nejsme politická organizace, proto se snažíme raději vyvarovat formulace, že by určité země něco „měly" dělat. Je ale zřejmé, že životy lidí se nyní nedaří zachraňovat a že současný stav nikoho neochraňuje. My bychom rádi spolupracovali 
s evropskými vládami na tom, aby se to změnilo.⋌