Zmíněnými pracemi se myslí například sběr ovoce, úklid kanceláří, zaměstnání ve velkoskladech či skladech nebo v potravinářském průmyslu. Takových pracovníků je nejen v Londýně, ale i v celé Velké Británii až půl milionu, přičemž je možné, že zaměstnavatelé po odchodu země z EU vzniklou "černou díru" nebudou mít jak zaplnit.

Britská premiérka Theresa Mayová.
Brexit bez dohody? Nebude to konec světa, říká premiérka Mayová

Až 132 tisíc občanů Evropské unie totiž provádí čistící, případně úklidové práce, 120 tisíc jich pracuje v kavárnách, 96 tisíc ve skladech, 91 tisíc v továrnách a 26 tisíc na stavbách. To ale stále není vše.

Dalších 89 tisíc lidí se živí jako taxikáři, 82 tisíc pečuje o jiné (například pozice au-pair), 74 tisíc pracuje v restauracích nebo fast foodech, 68 tisíc lidí prodává v obchodech a 54 tisíc lidí provádí jednoduchou administrativu.

Nejbohatší brit Jim Ratcliffe
Zastánce brexitu utíká z Británie. Miliardář Ratcliffe se stěhuje do Monaka

Stále se však jedná pouze o menšinu, neboť zhruba 3,6 milionu obyvatel EU pracuje na pozicích, k nimž je potřeba vyšší kvalifikace, a zhruba 536 tisíc dalších je zaměstnáno na postech, kde je nezbytná vysoká kvalifikace (mimo jiné i odpovídající univerzitní tituly). Zbývající skupina (téměř 1,4 milionu) působí v zaměstnáních, kde se vyžadují pravidelná školení, a to od jednodušších až po ty složitější a zdlouhavější.

Výhoda současné situace? Možnosti

Britská vláda se přitom už dříve nechala slyšet, že po odchodu z EU chce "schéma mobility", které umožní mladým lidem v zemi pracovat i nadále, povolit Austrálii, Kanadě, Japonsku i dalším zemím. Jenže pouze těm, které právě v EU nejsou.

Ilustrační foto
Británie se chystá na tvrdý brexit. Výrobci léků se mají předzásobit

„Neexistuje záruka, že bude dostatek nejen mladých lidí k tomu, aby se zaplnily pozice, které mohou ostatní vidět jako nepřijatelné. Je to proto, že současné schéma poskytuje lidem možnosti, přičemž pokud tu samotnou možnost máte, vždy raději budete pracovat v baru nebo v obchodě než na blátivých polích či na plantážích,“ varuje Madeleine Sumptionová, ředitelka observatoře.

I proto se zaměstnavatelé právem obávají, že pakliže politici rychle nepřijdou s odpovídajícím řešením, nebudou mít kým chybějící zaměstnance s nižší kvalifikací nahradit. V praxi to znamená jediné – bude se jednat o bezvýchodnou situaci, neboť člověk s vyššími znalostmi a schopnostmi by najednou sotva nastoupil do skladu nebo jako obsluha fast foodu.

Riziko vykořisťování

Jedním ze způsobů, jak se této těžkosti vyhnout, by bylo financování víz pracovníků. Tento návrh má nicméně významné nedostatky, dodává report observatoře v Oxfordu. Například je zřejmé, že něco podobného by zaměstnancům umožnilo pracovat pouze v jednom určitém zaměstnání. Navíc by se mohlo stát, že ze strany zaměstnavatele dojde k vykořisťování.

Zprava: Andrej Babiš, rakouský kancléř Sebastian Kurz a estonský premiér Jüri Ratas.
S Británií udržíme obchodní vztahy i po brexitu, uvedl Babiš v Rakousku

„Spojené království má už tak nyní jednu z nejslabších pravomocí v této oblasti v Evropě, což firmám často umožňuje beztrestně své zaměstnance "poškozovat". Další omezení migrace a zrušení pracovního práva pro občany EU riziko vykořisťování ještě navýší,“ prohlašuje Caroline Robinsonová, jež vede nejmenovanou charitu, která se touto problematikou zabývá.

Britové po opuštění EU plánují spustit "na důkazech založený imigrační systém", který by měl podle politiků "sloužit zájmům celé Británie". Mimo jiné má totiž zajistit úplné zastavení nelegální a výrazné omezení legální migrace. Druhá jmenovaná, jež však stále je v mezích zákona, vadí podle průzkumů především lidem z menších měst, neboť tam cizinci nejsou k práci tolik potřeba.

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl stanoven na 29. března 2019. Občané EU si budou ještě před ním moci zažádat o tzv. "status usedlíka", pakliže v zemi žijí více než pět let, což znamená, že budou mít právo na povolení k trvalému pobytu. Jedinci, kteří na ostrovech ve stejný čas budou pobývat kratší dobu, obdrží po žádosti dočasné povolení k pobytu, o zmíněný status si ale po dovršení pětiletky budou muset požádat také.

Brexit se dotkne i Čechů – v Británii jich údajně žije až 49 tisíc. Nejrozsáhlejší menšinu tvoří Poláci (654 tisíc), dále Němci (300 tisíc), Italové (141 tisíc), Francouzi (necelých 138 tisíc) nebo Litevci (109 tisíc). Údaje pochází z velkého sčítání lidu v roce 2011, od té doby se samozřejmě mohly více či méně pozměnit.

Zahraniční událost č. 3 roku 2016: Brexit - referendum o vystoupení Velké Británie z EU.
Britská veřejnost chce poslední slovo. Žádá referendum o podmínkách brexitu