Ve čtvrtek 22. srpna se prohnala polskou i slovenskou částí Vysokých Tater mimořádně silná bouře s blesky, která si bohužel vyžádala několik obětí. Kromě českého turisty, jehož zabil blesk na vrchu Baníkov v hlavním hřebeni Západních Tater, zahynuly také dvě polské děti, třináctiletý chlapec a desetiletá dívka, jež byly součástí turistických skupin pohybujících se na polské straně po svazích hory Giewont. Ve čtvrtek zachynuli na jiných vrcholech Západních Tater ještě další dva dospělí polští turisté. V nemocnici zůstává podle posledních informací 34 lidí, podle českého ministerstva zahraničí mezi nimi nejsou žádní čeští občané. Devět lidí se stále pohřešuje.

Nejde bohužel zdaleka o první tragédii, která se v Tatrách stala. Historie nás znovu a znovu učí, že tyto velehory, jakkoli bývají označovány za nejmenší na světě, jsou stejně nebezpečné jako jakékoli jiné a jejich nástrahy se v žádné roční době nevyplácí podceňovat. Jaká největší neštěstí se v tomto symbolu slovenské krajiny odehrála?

Nejvražednější lavina

Začátkem letošního roku uplynulo 45 let od pádu laviny v Mengusovské dolině, která se stala nejvražednější lavinou slovenské historie. Sněhová masa o délce 350 metrů se uvolnila 20. ledna 1974 v 10:40 ze svahu pod sedlem pod Skokom mezi vrcholy Patrie a Malé Bašty, v oblasti nedaleko od Popradského plesa. Při pádu do údolí a následném stoupání do protisvahu zasáhla část studentů Střední průmyslové školy strojnické z Komárna, kteří se vraceli z lyžařského výcviku.

 V lavině zahynulo celkem deset studentů, jejich učitel tělocviku a jeho třináctiletý syn. Dalších jedenáct studentů zasypala lavina částečně a dokázali se vyprostit, jednoho později ještě dokázali včas vytáhnout a oživit záchranáři.

Lavina u Popradského plesa bohužel nebyla v onen tragický den jediná, která ve Vysokých Tatrách zabíjela. V jejím stínu zůstávají další dvě lavinové nehody, k nimž došlo pod Skalnatým plesem a v Malé Studené dolině a při nichž zahynuli další dva lidé.

Lavina v Malé Studené dolině zasypala dva horolezce, z nichž jeden se dokázal sám vyhrabat a přivolat pomoc, druhý však byl vyproštěn až záchranáři v době, kdy už bylo bohužel příliš pozdě. Lavina pod Skalnatým plesem smetla skupinu tří zaměstnanců lanovek a dvou turistů, kteří se rozhodli sejít pěšky ze Skalnatého plesa do Tatranské Lomnice žlabem pod hotelem Encián. Tuto cestu zvolili, protože špatné počasí přerušilo provoz kabinové lanovky. Povrchová lavina je zasáhla asi po 200 metrech sestupu. Čtyřem lidem se podařilo dostat se z laviny vlastními silami, tělo pátého bohužel našli opět až záchranáři.

Dvacátý leden 1974 se tak stal se 14 oběťmi na životech nejtragičtějším a nejhorším lavinovým dnem ve slovenské historii.

Nejkrutější bouře

Tragédie, k níž došlo včera na hoře Giewont, je důsledkem druhé nejkrutější tatranské bouře za 80 let. K zatím největšímu neštěstí tohoto typu došlo dne 15. srpna 1939, kdy úder blesku zabil na hoře Svinica šest skautů.

Svinica je za bouřek častým terčem blesků podobně jako Giewont, který je přitahuje železným křížem na svém vrcholu a železnými řetězy na svazích. Bohužel však představuje tato hora zvlášť v letních měsících velké turistické lákadlo, přitahující tisíce turistů.

Giewont je v současnosti pro turisty uzavřen, polští záchranáři prozatím ukončili operace v oblasti, kde se odpoledne očekává nová bouřka. V blízkém horském městě Zakopané vyhlásili třídenní smutek, během něhož se nemají konat žádné kulturní a sportovní akce.

Nejhorší den pro Čechy

Čechům byla ve Vysokých Tatrách až dosud nejosudnější lavina, která se v prosinci roku 2005 zřítila v oblasti Spáleného žlebu (Západní Tatry).

Tato lavina, která spadla z levé části Spáleného Žlebu a dosahovala délky až 1200 metrů, usmrtila celkem sedm českých turistů - šest mužů a jednu ženu. Neštěstí přežil pouze jeden člověk z osmičlenné skupiny, kterému se podařilo vyprostit vlastními silami a přivolat pomoc. 

Podle údajů slovenského střediska lavinové prevence horské záchranné služby šlo o pátou nejtragičtější lavinu v historii Slovenska.