I když 27. října Ústavní soud zamítne stížnost senátorů na její neslučitelnost s českým právním pořádkem, Klaus bude vzdorovat dál. Chce, aby evropská sedmadvacítka Česku schválila dodatek, kterým potvrdí neprolomitelnost Benešových dekretů. V neděli se ke Klausovi přidal slovenský premiér Róbert Fico. „Pro Slovensko jsou dekrety prezidenta Beneše základní součástí práva, jsou nezrušitelné a nezměnitelné. Pokud by si Česko vyjednalo výjimku z Lisabonské smlouvy, nemůžeme to nechat bez odezvy,“ řekl Fico v nedělní televizní debatě.

Zbytečné obavy

Slovensko lisabonský dokument už ratifikovalo a o jeho doplnění neuvažovalo. Fico upozornil, že evropský soud už se majetkovými nároky odsunutých Němců zabýval a vydal právní stanovisko, které vylučuje zpětné uplatnění Základní listiny práv EU. Klausova iniciativa tento výklad ale zpochybňuje, což Slováky, jichž se Benešovy dekrety týkají ve vztahu k Maďarům, nemůže nechat klidnými.

„Mezi experty na mezinárodní právo není nikdo, kdo by sdílel názor, že Lisabonská smlouva v sobě skrývá nebezpečí použití

Benešových dekretů k prosazení majetkových nároků vůči České republice,“ prohlásil podle ČTK v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk místopředseda Evropské komise Günter Verheugen. Nicméně věří, že Klausova podmínka je pro unii zvládnutelná.

Klausovi stačí garance typu Irska

Mezitím Klaus v sobotním rozhovoru pro LN připustil, že rozjetý vlak přijetí smlouvy „už nebude možné zastavit ani vrátit“. Spokojil by se tedy i s příslibem dodatečné ratifikace výjimky k listině. „Nikdy jsem neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rady Irům,“ pravil Klaus. Podle průzkumu agentury SANEP si 58 procent dotázaných myslí, že Klaus oddalováním ratifikace Lisabonu poškozuje zájmy Čechů v rámci Evropské unie.

Jenže ani k této dohodě nemusí na summitu EU konce října jen tak snadno dojít. Zatímco Slováci by zřejmě žádali obdobný doplněk charty, Rakušané, Maďaři a Němci se mohou postavit proti. Omezení možných práv vyhnanců „nepřichází v úvahu“, uvedl minulý týden rakouský kancléř Werner Faymann, jeho ministr zahraničí Michael Spindelegger označil dodatky za nemyslitelné.