Pět procent obyvatel. Tolik je Korejců v jejich lidové armádě. Režim je velmi často využívá jako levnou – skoro by se chtělo říci otrockou – pracovní sílu.  Rozhodnutí o zkrácení povinné základní služby bylo učiněno na letošním VIII. kongresu Dělnické strany Severní Koreji. Vojáci, kteří v armádě slouží více než osm let, mají být propuštěni. Ale zase ne úplně.

Odhaduje se, že se tak nejpočetnější armáda na světě zmenší přibližně o 20 až 30 procent. Podle dostupných dat z roku 2019 by severokorejské vojsko mělo disponovat asi 1,1 milionem vojáků, což činí téměř pět procent populace země.

Kim Čong-un
KLDR odřekla svou účast na olympiádě v Tokiu. Důvodem je pandemie covidu

Korejský zákon o vojenské službě stanoví, že mladí muži musí k odvodu ihned, jak absolvují povinné střední vzdělání. Jak uvádí server Asiapress, „ženy mají podle režimu čas na otěhotnění,“ a tak jejich odvod tedy může být o něco odložen. V praxi ovšem neexistuje striktně definované období vojenské služby, stát je může kdykoliv změnit, stejně jako podmínky odvodu. Záleží jen na potřebách Pchjongjangu a jednotlivých složek armády. Od roku 2000 byla základní služba desetiletá, v roce 2014 byla prodloužena na jedenáct let a předloni dokonce na třináct, píše Asiapress.

Proč mají Korejci tak dlouhou vojnu? Částečně za to může velký hladomor v 90. letech minulého století, který podle odhadů stál život jednoho až dvou milionu Korejců. Děti, které se narodily v této nešťastné době, dospívaly v minulém desetiletí mobilizačního věku. Demografický propad ale zavinil, že počet nových rekrutů výrazně poklesl, což se strana rozhodla kompenzovat prodloužením vojny a náborem žen.

Syndrom obklíčené pevnosti

A proč Severní Korea potřebuje tak obrovskou armádu? Pravdou je, že tzv. syndrom obklíčené pevnosti a vytrvalé čekání na další válku s arcinepřítelem Spojenými státy a jejich asijskými spojenci jsou jen částečnou odpovědi. Vojáci jsou totiž veledůležitou součástí ekonomiky KLDR jako levná pracovní síla, která je výlučně k dispozici státu, potažmo straně a vůdci.

Ačkoli značná část severokorejského rozpočtu jde na obří armádu, již léta se objevují informace o podvýživě běžných vojáků, což má z a následek mizivou disciplínu a nárůstu kriminality. „Běžná denní strava sestává především z kukuřičných placek se solenými ředkvičkami a zelím,“ uvedl jeden z uprchlých vojáků pro The Wall Street Journal loni v létě.

Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, na snímku z 2. března 2019
Jihokorejský prezident je papoušek odchovaný Amerikou, uvedla Kimova sestra

Covidová pandemie vše ještě zhoršila. Severní Korea pevně uzavřela své hranice. Přísná karanténní opatření, jako například dlouhodobé uzavření v kasárnách, výrazně omezila kontakt vojáků s místním obyvatelstvem, a zesílila tak převládající hlad v kasárnách. Logicky tak narostly dezerce. Uprchlíci doufali, že pandemická omezení pohybu znemožní jejich pronásledování. Většinou to ale podle občasných zpráv byly marné naděje.

Současně trpí průmysl a zemědělství chronickým nedostatkem pracovních sil. Především kvůli hromadným odvodům z předchozích let. Družstevním farmám chybějí muži na obdělávání půdy, většina dělníků jsou ženy. Problémy mají doly, přičemž černé uhlí bylo dosud hlavní vývozní komoditou KLDR.

Škrty v benefitech

V minulosti měli vojáci po základní službě řadu výhod, například přednost při přijímání na univerzity, měli vyšší šanci, že se jim podaří změnit venkovská registrace na trvalé bydliště ve městě. Letos jim ale vláda tyto benefity škrtla. Sice budou demobilizováni, ale nebudou moci vyrazit domů. Namísto toho budou s celou svojí jednotkou přesunuti na povinné práce.

Stát tak ušetří na potravinových dávkách. Proč by živili civilisty, že? A zároveň i na platech, protože čerství propuštěnci nedostanou běžnou mzdu, ale jen její mikroskopickou část.

Kim Čong-un
Nekuřte, nařídil Kim Čong-un svým poddaným. Sám ale čudí jak komín

„Ti, kteří pocházejí z venkovských oblastí, budou bezpodmínečně směrováni na pole. Zbytek půjde tam, kde scházejí mužské ruce: na farmy, staveniště, do dolů,“ vysvětlil Asiapress anonymní zdroj ze Severní Koreje.

Poslední kroky vlády podle tohoto zdroje způsobují silný pocit frustrace. „Vojáci jsou rozhořčeni, že i po propuštění z armády po tolika letech nemohou jít domů a že místo samopalu budou muset na neznámo jak dlouho pracovat s lopatou a krumpáčem. “

A co na to vůdce Kim Čong-un? V polovině dubna na schůzce s okresními tajemníky strany podle serveru Daily NK oznámil, že situace v zemi nikdy nebyla tak obtížná.  „Proto se připravme na další náročný pochod,“ měl jim říci. Signály z vedení země tak nejsou příliš povzbudivé. Náročný pochod je totiž stranický eufemismus pro již zmíněný katastrofický hladomor z konce minulého století.