Kisku totiž dostihl dluh po jeho předchůdcích. Prezidentská kancelář má podle listu Sme zaplatit 121 tisíc eur (více než 3,3 milionu korun) bývalému zaměstnanci Ladislavu Lizákovi, kterého v roce 2002, ještě za éry prezidenta Rudolfa Schustera, nezákonně propustila.

Někdejšímu poradci na protokolárním odboru dalo za pravdu několik soudů, pravomocný rozsudek vynesl nejvyšší soud před dvěma lety, když byl slovenským prezidentem Ivan Gašparovič. Protože však prezidentská kancelář verdikt ignorovala 
a peníze stanovené jako náhradu ušlé mzdy stále nezaplatila, hrozí nyní prezidentské kanceláři velká ostuda. Exekutor Štefan Majchrák už informoval o chystané exekuci formou dražby movitých věcí, jejichž seznam pořídí 18. března. Prezidentská kancelář od něj podle listu Sme dostala zákaz „nakládat s věcmi, které se sepíší".

Kiskova kancelář tvrdí, že oficiální rozhodnutí zatím 
v rukou nemá. „Uvědomění o způsobu exekuce nám od příslušného exekutorského úřadu zatím nebylo přímo doručeno," citoval deník Sme prezidentského mluvčího Romana Krpelana.

Omezené možnosti exekutorů

Propuštěný zaměstnanec však tvrdí, že úřad o plánovaném kroku exekutora ví. „Po rozhodnutí soudu jsem několikrát oslovil bývalého prezidentova kancléře Milana Čiče, abychom se dohodli, ale nedosáhl jsem ničeho. Po nástupu Andreje Kisky jsem žádal o přijetí. Nedostal jsem žádnou odpověď. Teď jsem jim poslal rozhodnutí exekutora 
a stále nic," citoval Sme Lizáka. V případě, že k zabavování majetku skutečně dojde, budou mít exekutoři, stejně jako u všech státních úřadů, omezené možnosti. Prezidentské kanceláři nebude možné vzít věci, které nutně potřebuje ke své činnosti. Bude však muset exekutorům prokázat, že tomu tak skutečně je.

Hrozba zabavení se však možná vznáší i nad nemovitostmi. Už v březnu web magazínu Plus 7 dní informoval, že po exekučním příkazu byla kvůli Lizákově případu z katastru nemovitostí stažena známá bratislavská vila na Slavíně. Ta měla být původně prezidentskou rezidencí, ale kvůli nevyhovujícím bezpečnostním standardům je prázdná a chátrá. Kiska však nedávno oznámil, že by budovu rád zrekonstruoval.

Lizák o zaměstnání přišel 
v roce 2002, kdy státní úředníci museli kvůli novému služebnímu zákonu požádat 
o přijetí. Tehdejší poradce protokolárního odboru skončil kvůli chybějícímu vysokoškolskému vzdělání, možnou výjimku na rozdíl od jiných úředníků nedostal. O tom, že v práci skončil, se Lizák dozvěděl z dopisu v době pracovní neschopnosti, kdy jsou podle slovenských zákonů lidé před výpovědí chráněni. Univerzální dokument bez konkrétního adresáta navíc paradoxně uváděl, že Lizák končí jako zaměstnanec státní služby, kterým se nikdy nestal. Řádnou výpověď podle slovenských médií Lizák nikdy nedostal.

Nejde přitom o první velký dluh, který Kiskova kancelář musí po předchůdcích zaplatit. Minulý týden slovenský ústavní soud definitivně rozhodl o odškodnění ve výši 60 tisíc eur (více než 1,6 milionu korun) pro Jozefa Čentéše, kterého v roce 2011 tehdejší prezident Gašparovič odmítl jmenovat nejvyšším státním zástupcem, přestože ho parlament do této funkce zvolil. Čentéš hodlá peníze věnovat na charitu, opoziční strany Gašparoviče vyzvaly, aby odškodné místo Kiskovy kanceláře zaplatil on sám.