„Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný," řekl Kiska novinářům.

Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnější kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.

Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva," uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

Lavrov po schůzce s Kiskou před novináře nepředstoupil. Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.