Podle něj bude jakákoliv další pomoc nižší než náklady na současnou českou vojenskou přítomnost v zemi. O pomoc s financováním afghánské armády a policie požádaly spojence Spojené státy. Podle odhadů by celkově tato podpora měla činit asi čtyři miliardy dolarů ročně.

„Závazky budou podle hospodářských možností dotyčných států. My jsme se samozřejmě zavázali ke skromnému, ale přece jenom jistému příspěvku," řekl novinářům ministr zahraniční Karel Schwarzenberg. Konkrétnější být nechtěl s tím, že věc ještě musí projednat vláda.

Český podíl by v každém případě neměl být vysoký. Hovoří se o zhruba milionu dolarů (téměř 20 milionů korun) ročně, podle ministra obrany Alexandra Vondry částka nebude přesahovat „jednotky milionů dolarů". „Nejsme žádná velmoc. Své jsme dali tou výraznou účastí našich vojáků. Nezbavujeme se odpovědnosti. Nikdo nemá zájem, aby ti vycvičení vojáci a policisté, pokud by nebylo na jejich výplaty, aby se v následujících letech rozprchli do hor a přidali se k Talibanu," řekl Vondra.

Hlavní finanční zátěž ponesou USA. Z dalších velkých členů spojenecké koalice zatím podle informací z médií přislíbily po 100 milionech dolarů Británie a Austrálie. Německo pak hodlá přispívat 200 miliony dolarů. Spojenci hodlají do konce roku 2014 postupně předávat moc v Afghánistánu místní silám, které ale potřebují náležitou výzbroj a výcvik.

Situace v Afghánistánu podle Klause dominovala dvoudennímu summitu aliance v Chicagu, který začal v neděli. Všichni účastníci si prý uvědomují, že by bylo nezodpovědné zemi ponechat vlastnímu osudu po 11 letech, kdy se tam vynaložily velké náklady i „obrovské lidské ztráty". „Když tam britský premiér (David Cameron) řekne, že Británie tam ztratila 400 vojáků, tak jsou si všichni vědomi, že je sice bezvadné skončit v roce 2014, ale je strašlivý úkol ještě zařídit, aby to skončení bylo možné a aby to nebylo de facto popřením všeho, co se tam odehrávalo do té doby," uvedl Klaus.

Rozpočty se tenčí

Aliance na summitu kromě dalšího pokračování konfliktu v Afghánistánu řeší i tenčící se rozpočty svých členů, kteří se často potýkají s vysokými schodky. Podle českého prezidenta jsou oba problémy provázané. „Všichni jsou si vědomi toho, že ty zkrácené rozpočty jsou velikým problémem. Zejména často se tam vznášela otázka, aby opuštění Afghánistánu nebylo jenom výsledkem snahy potěšit své vlastní voliče doma," řekl Klaus. Zároveň ale odmítl označit stav aliance za krizi.

Spojené státy podporované spojenci v Afghánistánu vedou nejdelší konflikt ve své historii. Zahájily jej na konci roku 2001 kvůli neochotě tehdy vládního islámského hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace Al-Káida podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku. V Afghánistánu působí i čeští vojáci. Letos jich je tam kolem 600.

Podle současné strategie se Američané se spojenci do dvou let chtějí ze země stáhnout. Už v polovině příštího roku by se chtěli přesunout do podpůrné role místních sil, zůstanou ale připraveni zasahovat proti hnutí Taliban.