Oba prezidenti si zjevně spolu dobře rozuměli – Klaus při přivítání v Medveděvově rezidenci Barvicha u Moskvy hovořil rusky – a hostitele nevyvedla z dobré nálady ani otázka na aktivity ruských tajných služeb v Česku, které popřel jako „spiklenecké teorie“.

Vztahy obou zemí Medveděv charakterizoval jako velmi dobré a přijal Klausovo pozvání do Česka.

S čím přijel Klaus, to vysvětlil Medveděvovi

ČR dosud jako jediná z 27 členských zemí EU lisabonskou smlouvu neratifikovala. Evropa čeká na verdikt českého ústavního soudu a Klausův podpis. Prezident ho nově podmínil tím, že je třeba pro Česko dojednat výjimku z listiny základních práv EU, která by se přijetím smlouvy stala závaznou. Klaus se v souvislosti s listinou obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly poválečné vyvlastnění majetku sudetských Němců.

Český prezident sice nevidí důvod, proč by měl z Moskvy vysílat signály o svém dalším postupu ohledně smlouvy, ale dodal, že i ruskému prezidentovi vysvětlil svou obavu z prohlubující se integrace unie.

Podmínka pro podpis lisabonské smlouvy trvá

„To je pro mne vážná věc. Kdo v tom hledá konjukturální obstrukce, tak se zásadně mýlí. Pro mne je to věc naprosto životně zásadní,“ zdůraznil. „Má podmínka, kterou jsem na podepsání lisabonské smlouvy dal, je míněna naprosto vážně. Myšlenka, že bych na ni mohl v následujících dnech zapomenout, je naprosto neopodstatněná,“ řekl.

Klaus ocenil vztahy s Ruskem včetně rozvoje hospodářské spolupráce a společných projektů v energetice. „Jsem rád, že se řada věcí daří,“ řekl o dohodách mezi českými a ruskými podniky.

Rusové hodlají dostavět Temelín

Během prezidentovy návštěvy byly uzavřeny kontrakty za zhruba 17,6 miliardy korun. Kromě dohody brněnské skupiny ALTA s magnitogorským hutním kombinátem za půl miliardy dolarů se firma PSJ chystá stavět obchodní centrum v Rjazani, společnost Block farmaceutický závod u Petrohradu, Chemoprojekt má spustit výrobu kyseliny dusičné a amoniaku v Dzeržinsku a vojenský podnik LOM se má zapojit do modernizace a oprav ruských vrtulníků Mi zařazených do výzbroje armád NATO.

Ale podle ruských údajů po loňském rekordním obchodním obratu ve výši téměř 11 miliard dolarů v letošním prvním pololetí klesl ruských export do ČR skoro o 52 procent a dovoz z Česka o 39 procent.

O ruském zájmu zúčastnit se dostavby jaderné elektrárny Temelín Klaus poznamenal, že „je dobře, že se významná ruská firma snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v ČR“. Klaus posléze před českými novináři svou roli vysvětlil jako „otvírání dveří“ a vytváření příležitostí pro firmy.

Rozhovor s českými novináři, který následoval po tiskové konferenci, však Klaus okamžitě ukončil po dotazu na prohlášení senátorky Aleny Gajdůškové (ČSSD) o převodu prezidentových kompetencí na premiéra v případě, že by Klaus odmítal podepsat lisabonskou smlouvu i po verdiktu ústavního soudu.

Medveděv se vysmál zprávám o ruských špionech

Ruský hostitel ještě během společné tiskové konference popřel zprávy o sílících aktivitách ruské rozvědky v České republice. Na zájem ruských služeb o ČR už dříve shodně upozornily české bezpečnostní služby.

„Život by byl nudný bez spikleneckých teorií a konspirace zvláštních služeb,“ zažertoval Medveděv. „Ruská federace nemá tento problém, u nás se nepíše, že by se na našem území aktivizovaly české tajné služby. Tato hrozba neexistuje. Soudím, že to, co se nyní probírá na stránkách českých sdělovacích prostředků, je také spleť konspirativních představ, pocházejících ještě z dob studené války, a toho je třeba se zbavit,“ řekl.

Studenti tleskali čestnému profesorovi z Česka

Potlesku se český host později dočkal od studentů Moskevské státní univerzity, kde jako čestný profesor představil svou knihu Modrá, nikoliv zelená planeta. Za to, že vyšla v ruské edici, poděkoval i ruskému ropnému koncernu Lukoil.

„Ohrožena je svoboda, s klimatem je vše v pořádku,“ zdůraznil Klaus, podle něhož hlavní hrozbu planetě nepředstavuje globální oteplování, ale to, že slouží jako záminka k bezprecedentnímu vměšování do našich životů. S otázkami byl natolik spokojen, že jedomu studentovi nabídl oponenturu k diplomové práci.

„Říkal velice správné věci,“ pochvalovala si Marina Anastasijová z pátého ročníku politologie. Překvapila ji skvělá ruština českého prezidenta. „Ani já nesouhlasím s teorií globálního oteplování, o kterém nelze jen tak prostě hovořit bez vědeckých podkladů,“ usoudila studentka Irina. „Nesouhlasím s ním, chtěla bych slyšet argumenty a statistická data,“ oponovala naopak její kolegyně.

Milan Syruček