V úterý ji v opakovaném hlasování odmítl ústavní výbor Evropského parlamentu.

Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země. Ty se k tomu zavázaly na summitu v roce 2009.

Česká snaha získat stejně jako Poláci a Britové výjimku je podle britského europoslance Andrewa Duffa politováníhodná. „Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti lisabonské smlouvě," řekl tento liberálně-demokratický europoslanec v reakci na rozhodnutí výboru. Připomněl, že „výjimka" nemá zajištěnou většinu ani v českém parlamentu, neboť proti ní je ČSSD, která má většinu v Senátu.

„Doufám, že Evropská rada (summit lídrů EU) se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu," řekl Duff v prohlášení rozeslaném novinářům.

Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že „výjimku" – Prahou požadovaný protokol k lisabonské smlouvě – přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.

Ochrana před nároky vysídlených Němců

Příslib protokolu si Klaus vymohl s tím, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. „Výjimka" má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech. Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché.

Problém s „výjimkou" ve výboru se táhne už velmi dlouho. V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen rozhodnout, čímž se odložilo i konečné rozhodnutí EP. V září se vše zase zkomplikovalo poté, co bylo zpochybněno kvůli technickým problémům a nejasnostem hlasování, v němž „výjimka" prošla. Nakonec se muselo opakovat, tentokrát se ale výbor vyslovil proti.

„Je trapné, že se parlament nedokáže ani po třech hlasováních rozhodnout a celý proces ratifikace tak vlastně obstruuje. Přistoupení k protokolu bylo přitom České republice přislíbeno na summitu hlav států v roce 2009 a od začátku nebyl sebemenší důvod o tom v Evropském parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit," řekla česká europoslankyně Andrea Česková z ODS.