„Ostatky amerických vojáků již brzy opustí Severní Koreu a zamíří do Spojených států. Po tolika letech to bude pro mnoho rodin skvělý okamžik. Dík patří Kim Čong-unovi,“ uvedl první muž USA na svém twitterovém profilu.

Setkání tureckého a amerického prezidenta v Bílém domě se nevyhnulo kontroverzním tématům
Roztržka mezi spojenci. Trump pohrozil Turecku tvrdými sankcemi

Pozůstalí na vážené příslušníky svých rodin čekali mnoho let. Vybraní zástupci armády USA na letišti v Jižní Koreji vytvořili čestnou gardu, která měla letadlo s pozůstatky 55 vojáků přivítat. Převezeny byly do města Osanu, kde je převezme americká ambasáda.

Nyní je na programu nejen slavnostní repatriace, jež je naplánována na prvního srpna, nýbrž také složité a zdlouhavé testování, které má za úkol potvrdit, že převezení byli skutečně Američané. Podle britské BBC by právě tento proces klidně mohl trvat i několik let.

V letech 1950-1953 bojovalo proti Severní Koreji po boku Jihokorejců přes 326 tisíc amerických vojáků. Zhruba 5300 z nich bylo ztraceno na území dnešní KLDR a doposud nebylo nikým zaznamenáno (a samozřejmě také případně navráceno, kam patří). Většina pravděpodobně zemřela ve vězeňských táborech, zhruba tisícovka by stále měla být i na území demilitarizované oblasti mezi oběma zeměmi.

Právě navrácení mrtvých vojáků bylo jedním z bodů, o němž na červnovém summitu v Singapuru diskutovali vůdce KLDR Kim Čong-un a prezident USA Donald Trump. Mimo to byla na programu především úplná denuklearizace Severní Koreje a celkové zlepšení vztahů obou zemí.

Sekta Óm šinrikjó. Lídr kultu Šókó Asahara
V Japonsku popravili zbytek sekty, která spáchala útoky sarinem v metru

Již dříve, konkrétně v letech 1990-2007, byly Spojeným státům navráceny ostatky 229 těl. Jakékoli další "zpáteční cesty" nicméně poté Kim Čong-un zastavil, neboť vztahy KLDR s USA se, i kvůli jadernému programu, stále zhoršovaly.