Kliknutím zvětšíte„Smrtí vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahrího, kterého zabil americký bezpilotní letoun, skončila jeho stopa vražd a násilí proti americkým občanům,“ uvedl v pondělí večer americký prezident Joe Biden.
„Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha. Spojené státy nadále demonstrují odhodlání a schopnost bránit americký lid před těmi, kdo nám chtějí ublížit,“ prohlásil Biden z balkonu Modrého sálu Bílého domu.
Přinášíme zásadní informace o Zavahrího životě, vzestupu i pádu.
Jak se dostal k moci?
Zavahrí se narodil v roce 1951 a vyrůstal ve čtvrti vyšší třídy v egyptské Káhiře jako syn významného lékaře a vnuk uznávaných akademiků. Jeho dědeček, Rabíja al-Zavahrí, byl imámem na tamní univerzitě al-Azhar. Jeho prastrýc Abdel Rahmán Azzám byl prvním tajemníkem Ligy arabských států.
V roce 1981 skončil ve vězení kvůli obvinění ze spoluúčasti na atentátu na tehdejšího egyptského prezidenta Anvara Sadata. Americká CNN uvádí, že v rozhovoru z vězení tehdy vzkázal: „Chceme mluvit k celému světu.“ Za mřížemi strávil tři roky.
V té době byl Zavahrí, mladý lékař, již oddaným teroristou, který bojoval za svržení tehdejší egyptské vlády ve snaze nahradit ji fundamentalistickou islámskou vládou. Atentát na Sadata plánoval a hlasitě o něm hovořil poté, co egyptský vůdce uzavřel mír s Izraelem.
Jaký byl jeho vztah k Usámovi bin Ládinovi?
V roce 1985 nakonec Zavahrí opustil Egypt a podle deníku The Washington Post zamířil do pákistánského Péšávaru, kde pracoval jako chirurg a ošetřoval bojovníky, kteří tehdy bojovali se sovětskými jednotkami v Afghánistánu.
Právě tam se podle britského serveru Sky News poprvé potkal s Usámou bin Ládinem, významným vůdcem mudžahedínů, který také opustil privilegovanou výchovu a zapojil se do bojů v Afghánistánu. Oba se záhy sblížili, spojovalo je společné pouto „afghánských Arabů“. V jednu chvíli působil také jako bin Ládinův osobní lékař.
V roce 1998 přišel zásadní zlom. Bin Ládin a Zavahrí tehdy společně vystoupili a oznámili vytvoření Světové islámské fronty pro džihád proti Židům a křižákům, spojili tudíž formálně egyptský Islámský džihád a al-Káidu.
„Spolupracujeme s bratrem bin Ládinem už velmi dlouho. Známe se více než deset let, bojoval jsem s ním v Afghánistánu,“ řekl tehdy Zavahrí při oznámení sloučení teroristických skupin v květnu 1998.
Oba terorističtí vůdci společně podepsali fatvu neboli prohlášení: „Rozhodnutí zabíjet a bojovat proti Američanům a jejich spojencům, ať už civilistům nebo vojákům, je povinností každého muslima.“
Jakou roli hrál při útocích Al-Káidy na USA?
Útoky proti Spojeným státům americkým se po vydání společné bin Ládinovy a Zavahrího fatvy začaly dramaticky stupňovat. Ať už šlo o sebevražedné bombové útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii (200 mrtvých, více než 5 tisíc zraněných) nebo o útok na americkou loď USS Cole v Jemenu v říjnu roku 2000 (17 mrtvých amerických námořníků, 39 zraněných).
Vyvrcholením Zavahrího teroristických plánů bylo 11. září 2001, kdy při útocích na slavná dvojčata Světového obchodního centra a Pentagon zahynuly téměř tři tisícovky lidí. Čtvrté unesené letadlo, které mířilo do Washingtonu, se po hrdinském odporu zřítilo na poli v Pensylvánii.
Před útoky z 11. září a po nich se Zavahrí objevil na mnoha videozáznamech a audionahrávkách, na kterých vyzýval k útokům na západní cíle a apeloval na muslimy, aby podpořili jeho konání.
Někteří Egypťané vysvětlovali Zavahrího nenávist vůči USA tím, co mnozí afghánští Arabové vnímali jako zradu ze strany CIA poté, co Sověti opustili Afghánistán a země upadla do kmenové anarchie.
Jiní datují Zavahrího hněv do roku 1998, kdy američtí představitelé prosadili vydání několika egyptských členů Islámského džihádu z Albánie, kteří v Egyptě stanuli před soudem za terorismus.
Zavahrího bratr Muhammad řekl v roce 2012 televizi CNN: „Než mě a mého bratra nazvete teroristy, definujme význam toho slova. Pokud to znamená ty, kteří jsou krvežíznivými nemilosrdnými vrahy, pak to není to, o co nám jde. Snažíme se pouze získat zpět některá naše práva, kterou nám v průběhu dějin ukradly západní mocnosti.“
Kdy se postavil do čela Al-Káidy?
Vůdcem teroristické organizace se Zavahrí stal poté, co americké síly v roce 2011 zabily bin Ládina. Po zahájení invaze do Afghánistánu vedené Spojenými státy po útocích z 11. září byl neustále na cestách. Předpokládá se, že strávil velkou života cestováním po světě, včetně Spojených států, Bulharska, Dánska a Švédska, přičemž používal falešné pasy a hledal nové zdroje financování.
V jednu chvíli jen o vlásek unikl americkému útoku v drsné hornaté oblasti Tora Bora v Afghánistánu, při němž zahynula jeho žena a děti.
Al-Káida se pod jeho vedením snažila znovu výrazněji prosadit. Situce pro ni ovšem byla obtížná. Její přeživší vůdci byli na útěku nebo se skrývali před americkými, britskými a dalšími západními protiteroristickými jednotkami. A navíc se objevovaly konkurenční islamistické extremistické skupiny, především Islámský stát neboli ISIS, které se vyznačovaly obratnějším přístupem k sociálním médiím a získávaly více rekrutů.
„Zavahrí nebyl charismatický vůdce podobný bin Ladinovi,“ řekl v pondělí analytik CNN pro národní bezpečnost Peter Bergen. „Neukázal se jako příliš kompetentní šéf al-Káidy. Myslím si však, že důvodem, proč nakonec o víkendu zemřel, bylo to, že začal mnohem více riskovat.“
Podle OSN navíc poslední dobou začal zveřejňovat čím dál více videí. „Stával se stále významnějším a myslím si, že i to mohl být důvod, proč byl nakonec odhalen,“ dodal Bergen.
Skupina expertů OSN poznamenala minulý týden na brífinku, že Zavahrího zjevně zvýšený komfort a schopnost komunikovat šly ruku v ruce s převzetím Afghánistánu Tálibánem a upevněním moci klíčových spojenců al-Káidy.
Posledním známým veřejným vystoupením Zavahrího bylo zvukové poselství, které 13. července zveřejnila mediální odnož al-Káidy.
Zavahrího zabití
„USA podnikly v Afghánistánu přesnou protiteroristickou operaci zaměřenou na Zavahrího, který se skrýval v úkrytu v Kábulu,“ řekl v pondělí novinářům vysoce postavený představitel administrativy.
Přesně cílený letecký útok provedli Američané v sobotu 30. července prostřednictvím bezpilotního letounu. Akce byla předem schválena americkým prezidentem Bidenem, který o ní jednal již několik týdnů před samotným útokem, a to s kabinetem i svými klíčovými poradci.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
